Hácha dostal nálepku zrádce, ale v politice byl náhodou, říká k Protektorátu historik Jindřich Marek
Připomínáme si nejdramatičtější dny v historii naší země. Pražský hrad byl od rána 15. března roku 1939 tichým svědkem agrese nacistických vojsk. Ještě důležitějším se ale stal den předtím.
V těchto dnech si připomínáme 84 let od okupace nacisty a od vyhlášení zřízení Protektorátu Čechy a Morava. „Po vzniku tzv. druhé republiky, kterou datujeme od 1. října, den po Mnichovské dohodě 1938, až do okupace 15. března, došlo k brutální změně politické atmosféry. Byl uštván spisovatel Karel Čapek jako obdivovatel Masaryka, byli pronásledováni důstojníci, lékaři, pokud byli židovského původu. Republika nebyla absolutně obranyschopná,“ říká historik Vojenského historické ústavu Jindřich Marek.
„Nacisti potřebovali sledovat, jestli republika bude čím dál tím ochotnější přistoupit na jejich podmínky, které později vnutili prezidentu Háchovi. A také potřebovali získat určitý čas před Evropou, kdy Britové, Italové a Francouzi slibovali Česku, zbytku okleštěného od Československa, že bude vše v pořádku.“
Hitler využil rozporů v Československu a toho, že Slovensko se chtělo odtrhnout. Mnohonárodnostní Československo se drolilo velmi rychle. „Začaly vznikat krvavé pohraniční konflikty na jižní hranici Slovenska, na Podkarpatské Rusi s Polskem byly různé vojenské konflikty. Německá diplomacie velice šikovně a chytře popichovala tu Maďary, tu Rusíny, Slováky, Poláky tak, aby Československo skutečně zaniklo. Takže to bylo jak jízda na tobogánu do pekla,“ líčí historik.
Den před okupací
To nejdůležitější se ale odehrálo den předtím. „Úterý 14. března je velice důležité. Na nejvýchodnější části republiky, tehdy na Podkarpatské Rusi, vypuklo povstání, které pod německou režií organizovali haličtí ukrajinští separatisté, kteří s Podkarpatskou Rusí neměli nic společného. Hitler ještě den předtím vyzval Maďary k útoku na Podkarpatskou Rus. A toho 14. ve čtvrt na jednu slovenský sněm vyhlásil samostatnost Slovenska, odtržení Slovenska od Československa.“
V tu chvíli už byl tehdejší stát naprosto neživotaschopný. „Z toho pak vyplývají některé dramatické události, kdy z pražského letiště odlétá 11 důstojníků zpravodajské služby a prchají do exilu v čele s plukovníkem Františkem Moravcem. Prezident Hácha přijel do Berlína, kde ho Hitler nechá dvě hodiny čekat, aby mu pak oznámil své nezvratné rozhodnutí o okupaci českých zemí.“
Hácha se těšil na důchod a žil nepoliticky
Hácha je v povědomí zapsán jako zrádce a slaboch, že šel okupantům na ruku, ale když se seznámíme s fakty, nemohl podle historika dělat nic jiného. „Navíc na tu dobu to byl starý a nemocný pán, který se ve funkci ocitl naprosto náhodou. Jako předseda Nejvyššího soudu byl vybrán do funkce prezidenta republiky po abdikaci prezidenta Beneše, který odešel do exilu, protože věděl, že ta válka každopádně vypukne. Hácha neměl žádnou šanci. To byl člověk, který se těšil na důchod. Člověk, který do té doby žil nepoliticky.“
„Události března 1939 by si měla připomínat celá Visegrádská čtyřka jako výstrahu do budoucnosti. A moje utrpení jako historika je, že velká část národa není ochotna se z historie poučit,“ dodává Jindřich Marek.
Kdy Hitler propadl euforii a chtěl líbat na tváře? Kde se vzal název Protektorát Čechy a Morava a proč byl tak potupný? Neuvědomujeme si, jak naše republika byla tenkrát ekonomicky vyspělá. Z čeho se Němci radovali jak malé děti? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.