Geny obezity i sklony k onemocnění srdce odhalí analýza krve. Pak záleží, jak se zachováte

Laboratorní diagnostika se neustále posouvá a přináší více informací. „Dnes už dokážeme z poměrně malého vzorku krve zjistit strašně moc, zejména genetickými analýzami, ale i v běžných laboratořích,“ potvrzuje Pavla Moudrá z Ústavu laboratorní diagnostiky a veřejného zdraví Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Velký význam podle ní mají právě genetická vyšetření. „Umožňují předvídat sklony k onemocněním. A potom samozřejmě záleží na situaci, životních podmínkách i samotném člověku, jestli ta nemoc propukne. Dneska se dají například vyšetřovat geny obezity, můžeme zjistit, zda máte sklony ke kardiovaskulárním chorobám, ale pak jde o to, jak se k tomu postavíte, jestli budete žít zdravě, a tím si to riziko snížíte,“ říká.

Práce laborantů se za poslední desítky let velmi proměnila. „Je to strašně rychlý postup, ohromná automatizace. Dřív se dělala spousta vyšetření ručně, což bylo velmi náročné, personál musel být opravdu pečlivý, šikovný a trvalo dlouho, než laborantka všechny parametry jednotlivě vyšetřila, spočítala, přeměřila. Dneska vezmeme malý vzorek krve, vložíme ho do analyzátoru a už za minutku máme výsledek, který obsahuje třeba třicet, čtyřicet položek,“ popisuje Pavla Moudrá.

S tím se podle ní mění požadavky na laboratorní personál. „Nyní už se jim někde říká spíš laboratorní technici, protože musí ovládat ten analyzátor, musí tomu rozumět, musí chápat, kde má analyzátor své mezery, a musí být schopni zkontrolovat výsledek,“ vysvětluje.

Do oboru zároveň proniká umělá inteligence. „Už se s ní pracuje, dělají se různé pokusy. Laboranti musí výsledky kontrolovat, musí promyslet, jestli to všechno může odpovídat pravdě, jestli to není nesmysl, a pak případně dělat další vyšetření. A tohle jistě bude do budoucna moci zajistit umělá inteligence,“ uzavírá Pavla Moudrá.