Fráňa Šrámek: Naše věrné milování. Povídka o krásné černooké Líně a jejích dvou ctitelích
O lásce, věrnosti a nevěře vypráví příběh, který před více než sto lety napsal Fráňa Šrámek. Hlavní hrdinkou povídky Naše věrné milování je krásná černooká Lína, kolem které se točí její přítel, ale také jeho kamarád.
Povídka Naše věrné milování vyšla v roce 1903 v povídkovém souboru Sláva života.
„Vedu ji nahoru do svého pokoje, jako bych venku na ulici jarní vítr do náručí nasbíral a domů si ho odnášel. Mohl bych přísahati, že nemám žádných zvláštních úmyslů, jen tak mi to okamžitě napadlo, pozvati ji k sobě, ukázati jí svůj pokoj, slyšeti její smích ve svém pokoji a učiniti tam všechny předměty svátečnějšími a veselejšími tím, že po nich budou blouditi její jarní oči. Aby odložila klobouk, pěkně prosím a ona odkládá klobouk. Sedím naproti ní a přivírám oči před horkým větříkem, který z ní uniká.“
Sobotka, Písek, Budějovice, Praha
Fráňa Šrámek se narodil v roce 1877 ve východočeské Sobotce. Jeho otec byl berní úředník, takže se rodina často stěhovala. Krátce bydleli ve Zbirohu, v letech 1885 až 1894 žil budoucí spisovatel v Písku, gymnázium už ale dokončil v Roudnici nad Labem.
V roce 1896 odchází na přání otce studovat do Prahy práva. Rodiče se mezitím kvůli otcově práci přestěhovali do Českých Budějovic, kam za nimi syn pravidelně jezdil na prázdniny. Právě tady začal v Jihočeských listech a ve Stráži lidu publikovat.
Do Budějovic také na podzim roku 1899 jako jednoroční dobrovolník pěšího pluku narukoval. Vojenská služba ho potom zavála dál do rakouského Freistadtu. Po jejím skončení se Šrámek vrací zpět do Prahy, nikoli ovšem ke studiu práv. Ta nedokončil a vydal se na nejistou spisovatelskou dráhu.
Stěhuje se do olšanské vily S. K. Neumanna k ostatním anarchistickým spisovatelům. V roce 1903 vydává svoji první knížku, soubor povídek Sláva života. V květnu 1905 se zúčastnil demonstrace anarchistických studentů, byl zatčen a dostal šest dnů v policejním vězení, které si odseděl v Českých Budějovicích ve sklepě kasáren na Mariánském náměstí.
Za první světové války narukoval na haličskou frontu, později bojoval v Itálii a Rumunsku. Po válce se vrátil zpět do Prahy, kde žil se svojí dlouholetou partnerkou Miloslavou Hrdličkovou. Na léto odjížděl pravidelně za maminkou do rodné Sobotky, aby se tam v klidu mohl věnovat psaní. Se studenty tam každoročně zkoušel divadelní představení svých her. A snad teprve až v této době si vytvořil opravdu silné pouto ke svému rodnému kraji.
Na počátku německé okupace se stáhl do ústraní svého pražského bytu. Fráňa Šrámek zemřel 1. července 1952 v Praze. Pohřben je na soboteckém hřbitově.
Související
-
Šumavský básník a spisovatel Ondřej Fibich zná své předky až po třicetiletou válku
Jak napovídá příjmení, šumavský spisovatel a básník Ondřej Fibich pochází ze stejného rodu jako slavný hudební skladatel. Ale i z matčiny strany má zajímavé předky.
-
Kdyby policie prověřovala, co autoři detektivek hledají na internetu, jdeme všichni do vězení
Na kopci, Promlčení, Polednice, Vzplanutí a teď Mizení – to jsou detektivkové tituly spisovatele Jiřího Březiny. Za dva z nich získal i cenu pro nejlepší českou detektivku.
-
Co se skrývá na straně 22? A proč je na straně 17 vždycky razítko? Odpovídá spisovatel Jan Cempírek
Jan Cempírek z Budějovic dělal v životě ledasco, včetně toho, že byl honákem krav. Napsal nezvyklé cestopisy, ale i román fiktivní vietnamské autorky, vede nakladatelství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
