Folklorní soubor BROLN přivítal léto v Českých Budějovicích. Ukončil tak koncertní půst U Tří lvů a navíc pokřtil nové CD

30. červen 2021

Vždycky je působivé navštívit koncert hudebníků, kteří jsou v daném žánru ve své zemi nejlepší. Tato věta mohla být dobrou upoutávkou na koncert Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů vedeného primášem Petrem Varmužou.

Předprázdninové Vítání léta s BROLNem se ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice už zvolna stává pěknou tradicí. Letos se konalo na sklonku června potřetí, vloni se kvůli pandemické situaci uskutečnit nemohlo.

BROLN opět nabídl k poslechu své strhující orchestrálky a hudební úpravy lidovek z Moravy, Čech, ale také z Maďarska či Rumunska.

Podle Milana Zelinky z produkce tohoto špičkového orchestru opět přijeli zajímaví sólisté. „Představil se Michal Marhold, mladý zpěvák, který svoji spolupráci s BROLNem zahájil jako dětský interpret v soutěži Zpěváček – Děti a píseň. Dnes se profesionálně, jako absolvent brněnské JAMU, věnuje opernímu zpěvu. Jeho výkony mohli ocenit posluchači v Polsku, Švýcarsku, Německu, Rakousku a samozřejmě také v České republice,“ řekl.

V programu českobudějovického rozhlasového vystoupení BROLNu nechyběl zpěv Františka Černého, velké osobnosti hudby, bývalého primáše a uměleckého vedoucího BROLNu.

Takřka polovina programu byla věnována křtu nového CD kmenové zpěvačky souboru Kamily Šošovičkové, dnes už Tomšejové. Album Kamila Šosovičková, BROLN a přátelé tak muzikanti představili posluchačům.

A hudbymilovné publikum jistě ocenilo i instrumentální výkony sólistů BROLNu, jako jsou klarinetista Petr Kavalír nebo cimbalista Jan Telecký.

Záznam z koncertu odvysílá Český rozhlas České Budějovice v úterý 6. července po 10. hodině.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.