Ferdinand Kindermann udělal ze školy v Kaplici vzor, pro obrozence byl ale hrobníkem národa

Ze studií se znal s hrabětem Buquoyem, který jako mladý zdědil panství Nové Hrady a z titulu svých patronátních práv přivedl do Kaplice roku 1771 jednatřicetiletého Ferdinanda Kindermanna.

Ten se s nadšením pustil do zavádění nových pedagogických metod v zanedbané farní škole. Vedle čtení, psaní a náboženství nechával vyučovat zdravovědu a jiné praktické předměty, pokud možno tak, aby žáci látku dobře chápali.

Pro chudé děti vyjednal placení školného obcí. Vybíral si talentované žáky a ve zvláštních kurzech je připravoval ke studiím na gymnáziu. Kaplická škola se díky němu stala vzorovou pro venkovské školy nejen v Čechách, nýbrž v celém Rakousku.

Od roku 1775 se děkan z pověření císařovny podílel na uskutečňování školské reformy v monarchii, jejímž cílem bylo poskytnout vzdělání i nejchudšímu obyvatelstvu. Vznikly tenkrát stovky nových škol a Kindermann byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu s titulem „von Schulstein“.

Přestože se v jeho době tiskly i učebnice v češtině, preferovaným vyučovacím jazykem byla němčina. Kindermann proto českým obrozencům ležel v žaludku, považovali ho za jednoho ze strůjců poněmčování.

Velký jazykovědec Josef Jungmann dokonce uvádí, že historik Pelcl navrhl Kindermannovi ironický náhrobní nápis: „Zde leží hrobník národa českého, vlastenci vyse*me se na hrob jeho“. S prominutím, to jen citujeme slavného Jungmanna.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.