Fausto Papetti se svým saxofonem konkuroval velkým hvězdám italské pop music
Od 60. let minulého století se italský saxofonista Fausto Papetti, rodák z obce Viggiù blízko Varese, po několik desetiletí umisťoval na nejvyšších příčkách prodejnosti alb doma v Itálli. Jeho desky se ale výborně prodávaly po celé západní Evropě a velmi oblíbený byl také v zemích Latinské Ameriky.
Altsaxofonista Fausto Papetti se specializoval na líbivě aranžované a interpretované instrumentální verze dobových hitů a zdatně konkuroval hvězdám italské pop music.
V začátku jeho kariéry platilo bezezbytku, že štěstí přeje připraveným, neboť byl najat coby už velmi zkušený saxofonista pro jedno natáčení ve službách italské nahrávací společnosti Durium. Šéf orchestru odmítl nahrát titulní melodii z filmu Bouřlivé léto (s Jean-Louisem Trintignantem) kvůli kvalitě hudebního materiálu. Producent však z finančních důvodů rychle našel řešení a z orchestru vybral skupinu s kytaristou, basistou, bubeníkem a saxofonistou, kterým byl právě Fausto Papetti.
Čtěte také
Ten příležitost opravdu chytil za pačesy. Ze skladby z filmu Bouřlivé léto, italsky Estate Violenta, se stal v roce 1960 hit. Skladba šťastně odstartovala kariéru Fausta Papettiho coby sólového saxofonisty a doprovázela jej pak v různých verzích dál.
Úspěch mělo i jeho debutové album s melodií Nina Roty z veleslavného filmu Federica Felliniho La Dolce Vita, tedy Sladký život. A pak chrlil italský saxofonista jedno elpíčko za druhým. Někdy stihnul i dvě za rok. Desky se lišily pořadovým číslem a romantickým i maličko eroticky působícím snímkem dívky na obalu.
Papettiho posluchačská obliba kulminovala v druhé polovině 70. let. I potom byl o jeho alba, v nichž se snažil přizpůsobovat módním hudebním vlnám, jakož i o kompilace, silný zájem. Ten však postupem další dekády opadal.
Fausto Papetti zemřel ve věku 76 let v červnu roku 1999 v italském letovisku a městě pop music zaslíbeném – v San Remo. Přehlídka nahrávek se sladkými tóny jeho altsaxofonu může působit zvláště v dnešní době hojivě.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.