Eva Kadlčáková: In memoriam Gaston aneb Máme doma žraloka

Je mu rok a půl a né a né ho to přejít. Denně se vracím domů z práce s obavami, co zase sežral. A on mé očekávání nikdy nezklame: tu jsou to bačkory, tu pouzdro na brýle, jednou dráty od televize, podruhé daňový doklad. Potřetí mobil.

Ano. Náš ďábel v rouše psím žere kov i plasty, chutná mu textil a nepohrdne ani dřevem. Když se tak pěkně napapká, všechno se mu to v břiše smíchá, textilní vlákna ho lechtají v jícnu a baterky vylučují do žaludku kyselinu. Žralok začne hledat vhodné místo, kde by se obtížně stravitelných pokrmů zbavil. Je to čistotné zvíře. Nikdy by se nevyčůralo na chodník. K vyvržení obsahu bříška si proto neomylně vybere koberec v dětském pokojíčku. Je to od něj vlastně hezké, navíc pes je pravděpodobně psychicky frustrován samotou. Ale já mám taky jenom jedny nervy, Gastone. Gastone!!!

Co mám psa, prostudovala jsem řadu odborných příruček, jak psa správně vychovat, a mluvila se spoustou zkušených lidí. Povím vám jedno: každý říká něco jiného. Jeden: nikdy nebít, pouze odměňovat. Pes se naučí, že dobré skutky přinášejí ovoce a bude už konat vždycky jenom dobro. Ráda bych podotkla, že tak hloupý pes zase není. I malé děti se naučí kličkovat, počestní lidé obcházet zákony a štěňata zneužívat vaší dobroty.

Jiní říkají: důsledně trestat, zlomit. Zkusila jsem být důsledná. Když se obludka zaujatá jinou činností odmítla podřídit dobře míněnému příkazu Ke mně, nečekala jsem, až se uráčí, vyšla jí vstříc a důsledně ji potrestala. Jakož i příště a potom znovu. Obluda záhy pochopila, že příkaz znamená potenciální trest, a jakmile jsem jen otevřela pusu, udělala myšku a zdrhla. Doufala jsem, že navěky.

Pejska mi pak přivedl jiný pejskař a řekl mi, že je sladký, že to jeho zlobení je roztomilé a že nejlepší bude, když se na všechny ty výchovné metody vyfláknu, neboť pes je taky jenom člověk. Vzala jsem ho za slovo. Přestala jsem své zvíře trápit samotou a začala ho brát s sebou do práce. Žralok vyprazdňuje všem kolegům koše, funguje jako skartovačka spisů a drtič odpadu. Je užitečný a hodný. Toho milého pejskaře bych opravila pouze v jednom: není to člověk, je to kočička…!