Eva Kadlčáková: Chvála spánku

Spánek

Svůj fejeton o spánku začnu chřipkou, ke spánku se ale vzápětí dostanu. Jelikož: co já se toho letos o olympiádě naspala! Zrovna tak, jako jsem před dvaceti lety prospala Nagano. Protože právě jako tehdy, i tentokrát mě přitom skolila chřipka. A té se dá čelit jedině lipovým čajem, medem a spánkem!

Spánek má pozoruhodnou schopnost léčit. Při nemoci do něj upadáme jako do mdlob a vůbec není příjemný. Ale i se zbytkovým vědomím ještě dokážeme vyhodnotit, že nic lepšího, než usnout, teď pro sebe nemůžeme udělat.

A když se všechno vyvíjí normálně, po několika dnech zjistíme, že jsme se skrz horečky, propocené peřiny a blouznivé sny (do kterých se mísí sjezdoví lyžaři a kategorické výkřiky korejských hlasatelů) prospali k úlevě. A ta se pozná podle toho, že to, co nás ze spánku probudilo, je obyčejná zima, a ne zimnice.

Spánek léčí i naši duši. Ne náhodou se ta do něj utíká, když už je na ni všeho moc. Zčistajasna, aniž bychom to dokázali ovlivnit, začneme zívat, rozhlížet se, kam bychom si lehli a čím bychom se přikryli.

Tělo tak reaguje na situaci, kterou rozumem nezvládáme. Jednoduše se odpojí. A když mu to umožníme, někam si zalezeme a trochu se prospíme, vzbudíme se očištěni. A už si nevybavíme jeho tvář. Toho chlapa, co nám ublížil. Toho ponížení, kterého se nám dostalo. Toho pocitu prohry, zlosti, vzteku… Tuším, že vzteklí lidé asi špatně spějí…

Spánek je také vyvrcholením stresu. Věděli jste to? Ani já ne, dokud na mě šéfová na poradě nekřičela, že mžourám do záběru, jako by mi na něm vůbec nezáleželo!, jako bych před natáčením flámovala!!, jako bych se tam do tý práce snad chodila vyspat!!! „Nechte ji,“ zastal se mně zkušený kolega, „ona na to nekašle, ona je trémistka!“ A očistil mě před ostatními i přede mnou samotnou stejně, jako ten spánek, kterým jsem pak po dlouhé době konečně opravdu usnula.

Spánek je totiž úžasný odraz naší pohody či nepohody, a to jak psychické, tak i fyzické. Znáte ta rána, kdy se probudíte po hlubokém spánku a cítíte se jako dítě? Vnímáte, jak krásně jste si odpočinuli a jak skvěle se vám leží? Že takhle byste dnes chtěli zůstat?

Kdybyste to udělali, to kouzlo byste zrušili. Všichni víme, že čeho je moc, toho je příliš. A možná i proto příroda zařídila, že s věkem spíme čím dál hůř. Dospějeme do důchodu, konečně máme na to hnípání čas – a ono to nejde!

To v dětství, viďte, to bývaly dřímoty! Přiběhnuvše od rybníka, ať už zamrzlého anebo letního, provzdušnění, ulítaní a vydovádění, padali jsme do postelí jako podťatí. A spali okamžitě, intenzivně a sladce jako mladí doubci!

Není náhoda, že děti rostou ve spánku. Spánek je geniální stav, kdy smíme vypustit starost o vlastní existenci a přenechat ji naprogramovaným stereotypům mozku. A zatímco naše schránka zdánlivě odpočívá, buňky se zvětšují, dělí, množí a regenerují. Nepřestávám být v úžasu nad tím, že ona matka příroda na něco tak skvělého, jako je spánek, vůbec přišla…

Další – a málo známý – očišťující mechanismus spánku platí i pro přebytečná kila. Hodina spánku navíc může znamenat kilo dolů. Nevěříte? No tak to vyzkoušejte! Hubnutí spánkem je vědecky ověřená metoda!

Bude to ale chtít usnout tím správným spánkem. Jak na něj? Pobýt na čerstvém vzduchu, ale neunavit se moc. Nebýt přejedení ani hladoví, žízniví ani přepití. Nesmí nám být horko ani zima, nesmí nás nic bolet ani tlačit, brnět ani píchat, svědět ani pálit. Nesmíme se z něčeho příliš radovat ani se něčím trápit, nesmíme si rekapitulovat starosti uplynulého dne ani si připomínat povinnosti dne následujícího. Neměla by nám do pokoje svítit pouliční lampa ani by odvedle neměla znít muzika. Měli bychom cítit klid a mír a ne smrad.

A pak se nám možná poštěstí, že usneme jako neviňátka, ani jednou se v noci neprobudíme, nechce se nám čůrat, nic děsivého se nám nezdá, nemáme zpocené pyžamo ani nám nezmrtvěla ruka, neprotiví se nám naše tělo, netoužíme zabít toho člověka, který vedle nás chrápe, ani nepořádáme hon na obtížný hmyz. Zkrátka „se během naší noční služby nic neobvyklého (ba ani obvyklého) nestalo“.

Že jsem vás tím výčtem vystresovala až běda? A neříkala jsem vám před chvílí, že spánek je nejvyšší formou stresu?...

  • Publicistika