Energie čtyřikrát dražší než před krizí. Bez zastropování by ceny byly ještě mnohem vyšší, říká zástupce svazu bytových družstev

Vláda aktualizovala nařízení, které stanovuje zastropování cen energií. To se dotkne i bytových družstev. „Bavíme se o nařízení vlády číslo 298 z roku 2022. Zde vláda stanovuje maximální výše cen energií, ať už elektřiny, nebo plynu. Toto nařízení se vztahuje na domácnosti, maloodběratele a střední odběratele,“ říká Martin Hanák.

Nařízení platí pro rok 2023 a zastropovává pouze cenu silové složky. „U plynu je tam cena tři tisíce plus mínus malé drobné za megawatthodinu s daní, v případě elektřiny šest tisíc korun za megawatthodinu s daní. Ale pozor, k této částce je potřeba přidat ještě poplatky za distribuci a další související náklady,“ připomíná Martin Hanák.

Čtěte také

Expert na energetiku: Politici nám jaksi zapomněli říct, že přechod od špinavých k obnovitelným zdrojům nebude levný

V bytových domech se tak podle něj výsledná cena plynu může pohybovat kolem pěti až šesti tisíc korun za megawatthodinu a cena elektřiny kolem osmi až devíti tisíc korun za megawatthodinu. „Porovnáme-li tyto ceny s těmi předkrizovými, dostáváme se na úroveň čtyřikrát vyšší oproti cenám na konci roku 2019. A kdyby nebylo zastropování, navýšení by bylo v případě plynu osminásobné a v případě elektřiny až dvanáctinásobné,“ dodává.

Za zásadní proto Martin Hanák považuje hledání úspor. „Zateplit objekty, snížit energetickou spotřebu, na to jsme upozorňovali už v posledních deseti, patnácti letech. Podle našich statistik se asi v sedmdesáti procentech panelových domů opatření provedla. Ostatní už to letošní zimu pravděpodobně nestihnou,“ uvádí. 

K významným úsporám v bytových domech podle něj může vést snižování teploty v bytech, regulace otopné soustavy po zateplení domu nebo zateplení rozvodů teplé vody.

Celý rozhovor s Martinem Hanákem ze Svazu českých a moravských bytových družstev o energiích si poslechněte online.