Dvanáctka není jen pivo, ale také krásně zvonící hudební nástroj

18. duben 2021

Slovo dvanáctka nemusí znamenat jenom zlatavý mok nebo třeba formu blues, ale muzikant za ním může vidět i dvanáctistrunnou kytaru. Tedy hudební nástroj, z něhož vychází mohutnější a čistší zvuk než z klasické šestistrunné kytary. Také se náročněji a déle ladí.

Začátky rozšíření dvanáctistrunné kytary nás zavedou k černošským písničkářům a bluesmanům Leadbellymu a Blind Williemu McTellovi, tedy do 20. a 30. let minulého století. Byť využití nástroje je rozhodně žánrově širší a v čase se vyvíjelo, zůstaneme v pořadu Světla ramp spíše v oblasti folku nebo folk-rocku u písniček, jejichž hodnotu osvědčil čas a které ozdobil  jemně zvonivý zvuk kytary s dvanácti strunami.

Na úvod zazní velký hit roku 1963 folkového tria Rooftop Singers Walk Right In, nejen že vhodně slovesně vítací („Vejděte a posaďte se!“), ale hlavně v něm dominuje zvuk dvanáctistrunné kytary Gibson.

A právě kvůli tomu si tuto píseň oblíbil kytarista Radek Tomášek, jak v pořadu ostatně zazní. Ten zase s dvanáctkou exceloval v nahrávce legendárních Rangers Škatule z roku 1970. To je zase Antonínem Hájkem česky otextovaná verze velkého hitu populárních australských pop-folkových Seekers A World Of Our Own, jehož slova by mohla být doplňkem psychoterapie lidí unavených stresem dnešního světa: „Zavřeme dveře a zůstaneme dnes večer doma. Pryč od shonu a světel velkoměsta.  Necháme to všechno zmizet a zůstaneme sami. Budeme žít v našem vlastním světě.“

Čtěte také

Jistě jako písničky jihočeských Nezmarů, s nimiž však australské Seekers ještě neopustíme. Jedním ze zásadních článků této oblíbené folkové skupiny je zpěvák, hráč na dvanáctistrunnou kytaru a  spolupracovník našeho rozhlasového studia Pavel Zajíc, který jednak poutavě pohovoří o svém vztahu k tomuto hudebnímu nástroji a který také otextoval i zazpíval jemnou písničku Seekers The Sad Cloud pod názvem Bál. Mimochodem, tato nahrávka Nezmarů byla pořízena na konci 80. let v českobudějovickém studiu Českého rozhlasu.

Rockovější část Světel ramp se zvonivými tóny dvanáctistrunné kytary bude náležet Beatles a jejich Pernému dni – A Hard Day´s Night. „Beatles každý z nás slyšel. Viděli jsme je ve filmu Perný den a já pak šel a koupil si dvanáctistrunnou kytaru Rickenbacker, jakou měl George Harrison.“ To je vzpomínka Jima Rogera McGuinna ze slavné kalifornské kapely Byrds. Jejich Mr. Tambourine Man, Pán s tamburínou, je dodnes považován za jednu z nejlepších nahrávek amerického folk-rocku, i když v tomto případě byl McGuinnův Rickenbacker ještě možnostmi nahrávací techniky nemálo vylepšen.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Související