Duo Náhlá změna, tedy Luboš Hrdlička a Monika Vodičková, svými písničkami pohladilo po duši

„Bylo to pro nás s Monikou moc příjemné, pohodové hraní a v nelehké době, aspoň podle slov a reakcí přítomného diváctva, pohlazení po duši.“ Tak zavzpomínal známý jihočeský písničkář Luboš Hrdlička na své nedávné rozhlasové vystoupení, které ale bylo příjemným pohlazením zejména pro publikum.

Poprvé se v Koncertních ozvěnách vrátíme k Jihočeskému folkovému večeru, který se uskutečnil 21. září 2022 ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice. Na jednom podiu se setkaly dvojice Hrdlička – Vodičková a kapela Bonsai č. 3.

Nejprve přicházíme s malým koncertem dvojice Náhlá změna. Tu tvoří Luboš Hrdlička a Monika Vodičková, v nichž se zrcadlí úctyhodná jihočeská folková historie a spojení se slavnými kapelami Nezmaři, respektive Minnesengři.

Mužský článek dua, písničkář Luboš Hrdlička přímo stál u zrodu kapely Nezmaři, která dodnes hraje jeho písničky jako Musíš jít dál, Cestám a stromům nebo Písek. Prošel i mnohými různými hudebními seskupeními, třeba M+L. Jeho posledním počinem před Náhlou změnou byla na dlouhých deset let pop-rocková sestava Lazareth.

Folkové duo Náhlá změna vzniklo předloni vlastně na popud Moniky Vodičkové, která jednoho dne Luboše oslovila s nápadem, že by byla škoda, aby jeho písničky zůstaly nevyužité ležet v šuplíku.

Z řečeného je patrné, že dvojice Náhlá změna čerpá z autorské dílny Luboše Hrdličky, spolu s Lubošem česky otextovanými převzatými songy Paula Simona, jak si ostatně můžete poslechnout v Koncertních ozvěnách od Tří lvů.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.