Doktor Faust na Malé Straně. Povídku o příslušníkovi Veřejné bezpečnosti čte Radoslav Brzobohatý

13. březen 2022

Komínek 1 je disidentský básník, Komínek 2 je řadový příslušník Veřejné bezpečnosti. Jsou si prý vzhledově podobní. Oba žijí na Malé Straně, ale každý na jiné straně barikády. I když? Možná to tak úplně není…

Čte: Radoslav Brzobohatý
Napsal: Karel Pecka
Redaktor: Jiří Vondráček
Mistr zvuku: Jiří Fuhrman
Režie: Jana Bezdíčková
Natočeno: v roce 1990
 

Povídku Doktor Faust na Malé Straně napsal Karel Pecka. Vypráví o řadovém příslušníkovi Veřejné bezpečnosti, jemuž nebyly moc po chuti praktiky StB uplatňované vůči kritikům komunistického režimu.

Text vyšel v povídkové samizdatové sbírce Malostranské humoresky v roce 1983. Torontské exilové nakladatelství Josefa Škvoreckého a Zdeny Salivarové knížku vydalo o dva roky později. V Československu vyšla oficiálně v roce 1992. Některé povídky byly pod názvem Malostranské humoresky i zfilmovány.

„Zastávka“ Karla Pecky v Budějovicích

Karel Pecka se narodil v roce 1928 poblíž slovenského Komárna, kde jeho otec pracoval u finanční stráže. Do školy už ale nastoupil v Českých Budějovicích, kam se rodiče přestěhovali. Tady také v roce 1948 maturoval na obchodní akademii, kde se prý naučil celkem slušně anglicky.

Angličtinu využil, když se šel na jaře roku 1945 vítat s Američany, kteří osvobodili i část jižních Čech. Na vysokoškolská studia nebyl po únorovém puči přijat, odstěhoval se do Prahy, kde začal pracovat jako úředník v Tesle a zároveň se tu spolu s lidmi z barrandovských ateliérů dostal k vydávání ilegálního časopisu Za pravdu.

Z hlavního města se pravidelně vracel do Českých Budějovic, kde spolu se skauty tiskli a rozšiřovali protikomunistické letáky. Ilegální skupina však byla odhalena a Karel Pecka plánoval cestu na Západ. Byl ale zadržen a za velezradu odsouzen na jedenáct let.

Většinu z nich strávil v jáchymovských uranových dolech a v pracovním táboře Bytíz u Příbrami. A právě tady začat psát povídky o životě politických vězňů v komunistických lágrech, které později vyšly pod názvem Na co umírají muži.

Po návratu z vězení pracoval jako kulisák. První povídky mu začaly vycházet časopisecky už v polovině 60. let. V roce 1968 vydal Velký slunovrat, román o návratu politických vězňů do normálního života.

Po srpnu 68 byl zakázán a mohl publikovat pouze v samizdatu nebo exilových nakladatelstvích. V roce 1978 vyšly v exilové edici Petlice Motáky nezvěstnému. Autobiografický román o životě politických vězňů je považován za jeho nejzdařilejší dílo, které zároveň patří k vrcholům takzvané muklovské literatury. Už v roce 1991 vznikla v rozhlase stejnojmenná dvanáctidílná četba na pokračování.

Karel Pecka zemřel před 25 lety, 13. března 1997, v Praze.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová