Do lesa s nůší na zádech? Tak se divoké byliny bohužel nesbírají, vyvrací idylickou představu majitel rostlinné farmy z Novohradských hor

To, co dělá, nevnímá jen jako práci, ale především jako poslání – sdílet bohatství přírody s ostatními. S tímto heslem také Karol Lesný přistupuje ke svému podnikání, které je v mnoha ohledech netradiční.

Několik let se živil sběrem a čištěním pylu z květů rostlin pro farmaceutický průmysl. Změny v osobním životě ho ale dovedly do vesničky za obcí Malonty u Kaplice na Českokrumlovsku, kde svou malou rostlinnou farmu rozjížděl doslova od nuly.

„Chtěli jsme něco pěstovat a sušit, tak jsem oslovil velkou firmu zabývající se prodejem čajů, bylin a koření. Domluvili jsme se s nimi na měsíčku a chrpě, protože jsme měli málo polí a navíc nám chyběla mechanizace. Na polích velké biofarmy v Malontech jsme první rok seli doslova semínko po semínku, pak jsme to pleli a sbírali, což byla strašná práce. Furt se makalo a vydělalo nám to sotva na ten sběr,“ popisuje Karol Lesný.

Bylinky z jeho farmy dnes putují třeba i do špičkových restaurací v Praze. Samostatnou kapitolou je pak sběr divokých rostlin ve volné přírodě. „S tím pylem je spojený sběr rostlin a následné sušení, což není triviální. Měl jsem tu výhodu, že obojí jsem už uměl. Ty divoké věci musíte hlavně nejdřív najít, respektive objevit místo, kde je jich dost. Další věc je dodržování správného postupu při sběru, transportu, skladování a sušení. To není jednoduché,“ upozorňuje pěstitel.

Představa o tom, že vyráží do lesa sbírat divoké rostliny s nůší na zádech, je však podle Karola Lesného značně pohádková. „Takhle to opravdu nevypadá. Jezdíme autem, máme tam někdy až desítky bedýnek. Je potřeba sehnat taky vícero rukou. Když je na to člověk sám, trvá mu to dost dlouho,“ dodává.

Celý rozhovor s majitelem rostlinné farmy Karolem Lesným si pusťte v přehrávači výše.