Do druhé světové války se Byňov jmenoval i německy Böhmdorf, tedy Česká Ves

Do druhé světové války se ves jmenovala i německy Böhmdorf, tedy Česká Ves, ale převážná většina tamních obyvatel se hlásila k německé národnosti.

„Já jsem si vybral Byňov u Nových Hradů hlavně proto, že na něm mohu krásně ilustrovat, jak v pohraničí v Novohradských horách byly kdysi dávno v 16. století původně česko-německé rodiny s příjmením i převážně českými. Například podle urbáře z roku 1599 mělo na Novohradskou 70 % rodin české příjmení, jenom 30 německé. A jak to všechno bylo za třicetileté války a po ní poněmčeno,“ vysvětluje Alois Sassmann.

Vůbec první nejstarší zprávu o jménech obyvatel v Byňově získal Alois Sassmann už s purkrabských účtů Jana Zoubka z roku 1390. Tam je uváděn Vaněk z Byňova, který pracoval na Beňovském rybníce. Dále je zde uváděn hospodář, rychtář a hajný Razák. Čili slovanská jména.

Na počátku 15. století zase uvádí popravčí kniha pánů z růže v Byňově malou zemanskou rodinu Biňovců z Byňova. Biňovcové s největší pravděpodobností sídlily ještě na dřevěné tvrzi, s níž se už dnes nic nezachovalo. A když Jan Žižka z Trocnova vyhlásil roku 1408 nepřátelství Pánům z růže, vytvořil spolu s menšími zemany tovaryšstvo lapků, kteří přepadali lidi.

„Mezi nimi je jmenován právě i ten Biňovec z Byňova a u jeho sestry v Byňově se často schovávali a podnikali široko daleko loupeže na silnicích,“ vysvětluje Alois Sassmann.

Celý pořad si poslechněte online.