Do druhé světové války se Byňov jmenoval i německy Böhmdorf, tedy Česká Ves
V dalším dílu seriálu Kořeny dáme opět slovo genealogu Aloisu Sassmannovi a redaktoru Filipovi Černému, kteří nás zavedou za obyvateli Byňova na Novohradsku. Ten leží u velkého Byňovského rybníka.
Do druhé světové války se ves jmenovala i německy Böhmdorf, tedy Česká Ves, ale převážná většina tamních obyvatel se hlásila k německé národnosti.
„Já jsem si vybral Byňov u Nových Hradů hlavně proto, že na něm mohu krásně ilustrovat, jak v pohraničí v Novohradských horách byly kdysi dávno v 16. století původně česko-německé rodiny s příjmením i převážně českými. Například podle urbáře z roku 1599 mělo na Novohradskou 70 % rodin české příjmení, jenom 30 německé. A jak to všechno bylo za třicetileté války a po ní poněmčeno,“ vysvětluje Alois Sassmann.
Vůbec první nejstarší zprávu o jménech obyvatel v Byňově získal Alois Sassmann už s purkrabských účtů Jana Zoubka z roku 1390. Tam je uváděn Vaněk z Byňova, který pracoval na Beňovském rybníce. Dále je zde uváděn hospodář, rychtář a hajný Razák. Čili slovanská jména.
Na počátku 15. století zase uvádí popravčí kniha pánů z růže v Byňově malou zemanskou rodinu Biňovců z Byňova. Biňovcové s největší pravděpodobností sídlily ještě na dřevěné tvrzi, s níž se už dnes nic nezachovalo. A když Jan Žižka z Trocnova vyhlásil roku 1408 nepřátelství Pánům z růže, vytvořil spolu s menšími zemany tovaryšstvo lapků, kteří přepadali lidi.
„Mezi nimi je jmenován právě i ten Biňovec z Byňova a u jeho sestry v Byňově se často schovávali a podnikali široko daleko loupeže na silnicích,“ vysvětluje Alois Sassmann.
Celý pořad si poslechněte online.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.