Dnes je Štědrý den, čas lásky a sounáležitosti. Jaký byl tento den v dobách našich babiček?
Je Štědrý den, čas kdy se čekalo na východ první hvězdy, která dávala znamení, že se může zasednout ke štědrovečernímu stolu.
Dům byl provoněný jehličím, jmelím a františkem. Na stole byly rozkvetlé větvičky ovocných stromů, které se natrhaly na svatou Barboru. A když přišel čas, rodina usedla ke stolu, jehož nohy byly svázané řetězem, to aby se všichni za rok zase sešli.
Jedla se hrachová nebo čočková polévka, kroupový Kuba s houbami a česnekem, krupice sypaná skořicí a nechyběla vánočka nebo koláče a cukroví.
Až po druhé světové válce se tradičním vánočním jídlem stala rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. Vše se zakončilo sušeným ovocem nebo ovocným kompotem. Ovšem v každé chalupě se jedla jídla jiná. Vždy podle kraje i toho, co si mohl hospodář dovolit.
Nezapomínalo se ani na zvířata, která také dostala svůj díl. No, a po večeři zazvonil zvoneček, zpívaly se koledy, lilo olovo, rozdávaly dárky a celý Štědrý den rodina zakončila v kostele na půlnoční mši. Vánoce jsou tady! Tak Šťastné a veselé!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.