Díky stěhování muzejních exponátů jsem držel v ruce skoro každý sbírkový předmět, říká Jiří Prášek

28. leden 2023

Jiří Prášek, historik, ředitel Prácheňského muzea v Písku, sice pochází z Chýnova, ale jeho vlastní dědeček za první republiky v Písku pracoval. Žila tu tehdy celá jejich rodina, která se ale odtud odstěhovala. Před čtyřiceti lety, když Jiří Prášek nastupoval do Prácheňského muzea, se tak díky tomu jejich rod do města vrátil.

„Teď v době, kdy tento rozhovor natáčíme, to bude čtyřicet roků, co jsem přišel do Písku. Někdy v lednu, nebo v únoru jsem poprvé přijel, abych se představit do muzea v Písku tehdejšímu řediteli, panu Petrovi Šrámkovi,“ říká na úvod svého vyprávění Jiří Prášek a dodává: „Tady v Písku se uvolnilo místo etnografa a já jsem tou dobou ještě studoval historii na brněnské univerzitě.“

Jiří Prášek totiž původně nejvíc toužil pracovat v Táboře, přesněji v táborském muzeu. Tam ale tou dobou žádné volné místo nebylo a ani se tu do budoucna žádné nerýsovalo. A tak se po promoci v létě 1983 přestěhoval do Písku. A už tu zůstal.

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let, když se písecké expozice stěhovaly kvůli rekonstrukci budov, tady zažil nejenom pečlivou historickou, ale hlavně i pečlivou a těžkou fyzickou práci, sám to s úsměvem komentuje slovy:

„Díky stěhování muzejních exponátů jsem držel v ruce skoro každý sbírkový předmět, co jich tady máme. To byla také veliká škola."

Co přivedlo Jiřího Práška k dějinám a jejich studiu?

Opět je na začátku jeho rodina.

„Protože mě vychovávala prababička, která mi už od raného dětství vyprávěla, četla pohádky, pověsti, různé staré příběhy, tak se u nás v rodině říká, že právě ona to způsobila,“ naznačuje Jiří Prášek s tím, že další zásadní podíl na tom měl například jeho učitel dějepisu, zeměpisu a češtiny, jmenoval se Jaroslav Malenínský. Díky němu měl Jiří Prášek stálý přísun historických knih a už od šesté třídy prováděl návštěvníky v Chýnovské jeskyni. Dalším, spíše praktickým učitelem byl chýnovský obvodní lékař, Vojtěch Strnad.

„Hodně důležité pro mě také bylo, že jsem se narodil a bydlel v Chýnově, protože jsem velmi brzo zjistil, že má starou historii. První písemná zmínka o Chýnově byla k roku 981. V roce 1981 jsme pořádali v Chýnově velké oslavy, těch jsem se aktivně zúčastnil,“ dodává Jiří Prášek.

Jeho další vyprávění o vlastních životních cestách i o historii Písku a okolí je košaté a příjemné. Poslechněte si je online v našem cyklu Jihočeši tady na webu.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.