Díky patentům Marie Terezie nemuseli včelaři platit daně a vznikly včelařské školy

Období panování Marie Terezie je nazýváno zlatou dobou včelařství. Dva patenty panovnice byly základem včelařského práva po dlouhé období, až do 20. století, kdy postupně jednotlivá ustanovení pozbyla platnosti.

Významné období změn v historii včelařství začíná rokem 1775, kdy Marie Terezie vydává včelařský patent pro Dolní Rakousy a Moravu a roku 1776 pro Čechy. Podporoval vznik včelařských škol.

Rakouská císařovna založila chov včel u svého sídla ve Vídni. Začátky jejího včelaření ji přivedly ke slovinskému včelaři Antonínu Janšovi, který sám pocházel ze včelařské rodiny. „Dokonce se traduje, že ho včely pobodaly a byl dva dny v kómatu,“ uvádí jednu ze zajímavostí šéfredaktorka časopisu Moderní včelař Marie Šotolová.

Na včely ale nezanevřel, naopak. Začaly ho víc zajímat. Psal knížky, učil včelaření a propagoval kočování. Marie Terezie ho povolala do Vídně a s jeho pomocí rozšířila včelaření i v monarchii. Založila několik včelařských škol – ve Vídni, Brně a v Novém Kmíně.

„Marie Terezie nařídila majitelům panství, aby včelaře ze svých pozemků nevyháněli,“ popisuje další z bodů včelařského patentu Marie Šotolová. Panovnice ale kromě kočování řešila v tomto dokumentu i daňovou otázku. Včelaři byli od daní osvobozeni, což platí pro menší chovatele včel dosud.

Se včelařskými patenty Marie Terezie nesouhlasil její syn Josef II. Proto rok po nástupu na trůn zrušil všechny včelařské školy. Pak ale vzal včelaření na milost. Zavedl například prémie pro úspěšné včelaře nebo nařídil průzkum zdravotního stavu včelstev.

Bohužel ale udělal nepříjemný zářez do jihočeského včelařství, a to tím, že zrušil část klášterů – i ten ve Zlaté Koruně na Českokrumlovsku. Další souvislosti uslyšíte v pořadu Máme rádi zvířata.

autor: Jitka Cibulová Vokatá | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související