Desetitisíce tropických mravenců okupují jeden z budějovických domů

„Mravenci se nám objevovali v koupelně,“ ukazuje Eva Michlová. To, že má doma tropický druh mravence tapinoma, ji docela překvapilo a zaskočilo.

„Během posledních tří let jsme tu měli deratizační firmu, ale na mravence to nemělo žádný účinek. Proto jsme byli rádi, když nás oslovila Akademie věd a nabídla řešení. Obyvatelé ze všech vchodů teď ve stejnou dobu dají do bytů malé krabičky s přípravkem, aby účinná látka působila všude a ničila hnízda,“ pokračuje Eva Michlová.

Ona sama pokládá krabičky v kuchyni a v koupelně. V bytě je bude mít měsíc. Velkým poradcem byl obyvatelům entomolog Petr Klimeš z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, který se zajímá o druhy tropických mravenců.

„Jedná se o mravence rodu tapinoma, kterému se někdy říká mravenec duch. Je maličký, bezbarvý, hrozně rychle běhá. Někdy si lidé myslí, že je to spíš nějaká muška, ale mohou opravdu dělat problémy v kuchyni, kontaminovat potraviny,“ vysvětluje.

Nájemníkům v domě dal nejprve malé krabičky s potravou pro mravence, aby zjistil, kolik mravenců v domácnostech vůbec žije. „Například v jednom bytě se našlo na jedné návnadě asi 600 jedinců a dokonce i jedna královna. Problém je, že v některém bytě může být mravenců mnoho a jinde zase málo, takže musí opravdu ten přípravek používat všichni najednou,“ dodává entomolog.

Petr Klimeš se výzkumu mravenců rodu tapinoma věnoval na Papui-Nové Guiney. Jejich cesty z tropů do Evropy bývají podle něj mnohdy kuriózní. „Je zdokumentován třeba případ, kdy byl mravenec dovezen do Holandska ve fotbalové botě. Často se mohou mravenci vyskytovat v karanténách na letištích nebo si je lidé přivezou s potravinami z dovolené,“ říká.

Lidé v budějovických bytech bojují proti tropickým mravencům už tři roky. Eva Michlová se svými sousedy doufá, že tento boj díky spolupráci s vědci konečně vyhrají.

Mravenec tapinoma melanocephalum|foto:P. Klimeš a J. Okrouhlík 2015, European Journal of Entomology 112: 705-712