Crohnova choroba a ulcerózní kolitida, nemoci neznámého původu, postihují lidi už v mladém věku
Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Dvě chronická onemocnění střev, která lékaři řadí mezi takzvané idiopatické střevní záněty. Co mají společného, v čem se naopak liší a koho nejčastěji postihují? V rubrice Když jde o zdraví odpovídá primář gastroenterologického oddělení Nemocnice České Budějovice Martin Bortlík.
Obě onemocnění jsou neznámého původu. „Nevíme, proč vznikají. Máme pouze určité povědomí o těch faktorech. Obě také postihují lidi v mladém věku, obvykle začínají mezi dvacátým a čtyřicátým rokem,“ říká Martin Bortlík.
Se střevním zánětem pak pacienti prožívají zbytek života. „Dalším společným rysem Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy je totiž nevyléčitelnost. Umíme je léčit, někdy lépe, někdy hůře, ale ne definitivně vyléčit,“ vysvětluje primář.
Ulcerózní kolitida postihuje pouze tlusté střevo. Crohnova choroba tenké i tlusté střevo, zcela výjimečně i žaludek a jícen.
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které přispívají ke vzniku obou onemocnění, je podle Martina Bortlíka dědičnost. „O něco více to platí u Crohnovy choroby. Takzvaná rodinná anamnéza, tedy zda někdo z pokrevních příbuzných, zejména těch nejbližších, onemocněním trpí, hraje velkou roli. Zvyšuje to riziko vzniku onemocnění desetinásobně oproti běžné populaci,“ uvádí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.