Čí země, toho náboženství. V období rekatolizace zásadní roli sehráli misionáři jezuitského řádu
Rozbroje mezi protestanty a katolíky byly ve svaté říši Římské na denním pořádku. V roce 1555 byl uzavřen Augšpurský mír, který zjednodušeně řečeno zavedl pravidlo čí země, toho náboženství. Císař Ferdinand I. podporoval katolíky, a tak se pustil do rekatolizace i v zemích koruny České.
Zásadní roli tehdy sehráli misionáři jezuitského řádu, který založil v roce 1534 Ignác z Loyoly. Jezuité svou osobní zbožností, nadšením a usilovnou činností získali pro katolictví řadu obyvatel.
Soustředili se hlavně na oblast školství a výrazně přispěli k rozvoji barokní kultury. Katolické zásady a učení podávali jednoduchým a srozumitelným způsobem a kromě toho organizovali poutě a další poutavé náboženské akce.
Činnost misionářů však také vyvolávala otevřený a násilný odpor. Velký rozruch způsobilo zavraždění jezuitského kazatele a misionáře Matyáše Burnatia ve východních Čechách.
I přes značný úspěch jezuitské misie zůstávala část Čechů stále věrná evangelíkům a náboženské rozpory trvaly dál.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
