Chci poděkovat manželovi za jeho trpělivost, říká staniční sestra covidové jednotky Martina Holoubková

30. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předání dárku od Českého rozhlasu a natáčení s Martinou Holoubkovou, staniční sestrou Táborské covid jednotky

Staniční sestra Martina Holoubková pracuje v nemocnici v Táboře na covidové jednotce. V posledních měsících se s celým týmem covidové jednotky denně věnuje těm nejtěžším případům onemocnění covidu 19.

V táborské nemocnici s ní natáčel redaktor Zdeněk Zajíček a sešli se spolu na konci její pracovní doby, těsně před tím, než odcházela domů. První otázka byla tedy nasnadě. Co se Martině Holoubkové honí hlavou, když jí končí pracovní doba?

„Co budu muset hned další den ráno v práci zajistit a zařídit. Než dojdu na parkovišti k autu, tak si to promyslím, pak už přemýšlím nad tím, že musím do školky pro dítě, co nakoupit, co zařídit doma.“

Čtěte také

A na co myslí Martina Holoubková ráno, když přijde znovu do práce?

„Napadne mě, že tohle snad nikdy neskončí, že to graduje, lidi se nám mění před očima, každý den je tam někdo nový, někdo horší, málokdy někdo lepší,“ popisuje staniční sestra zdravotní stav pacientů na covidové jednotce a dodává: „Je to žalostný pohled a myslím, že už všechny sestry z toho mají takové myšlenky.“

Nejsilnější chvíle ale zažívá při další náplni své práce. V její kompetenci je totiž předávat pozůstalost po zemřelých pacientech jejich rodinám.

„Jak to teď dělám často a někdy i dvakrát týdně stejné rodině, to je věc, kterou v sobě člověk tráví hrozně dlouhou,“ říká Martina Holoubková.

Práci zdravotní sestry vykonává už dvacátým osmým rokem a většinou v oblasti intenzívní péči na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nebo na záchranné službě. Zdravotní sestrou chtěla být vždy.

„Poděkovat chci hlavně manželovi, protože ten to se mnou teď vůbec nemá lehké. Už to trvá dlouho a je to týdny od týdne náročnější. A já mu chci poděkovat za jeho trpělivost a ještě další a více trpělivosti,“ shrnula na závěr Martina Holoubková.

Spustit audio