Chce ornát podle módy a kázání čte z mobilu

20. srpen 2014

Poloviční Rom Vojtěch Vágai je člověkem srdečným a veselým, i když to v českém prostředí nemá zrovna lehké. V dětství zakusil na vlastní kůži fyzickou šikanu, proto dnes nad slovními výlevy, kterými jej někteří spoluobčané častují třeba v komentářích na internetu, s klidným srdcem mávne rukou.

Jako první kněz z romského prostředí je Vojtěch Vágai vnímán jako zástupce nebo i ochranitel Romů. „Účastním se různých akcí pro věřící, kde jsou také Romové, a oni sami mne vyhledávají,“ říká pelhřimovský farní vikář, který putuje pravidelně s Romy na Svatý Kopeček anebo slouží mše pro děti.

Romové jsou podle Vojtěcha Vágaie trochu zvláštní křesťané. „Mnozí si vzpomenou na Pánaboha jenom, když se jim to hodí, když někdo umře nebo se narodí dítě. Ale Romové se také hodně modlí. Často za mnou lidé na nějaké akci přišli, abych se za ně pomodlil,“ říká kněz, kterému přiřkly roli ochránce Romů víc než životní zkušenosti spíš po otci zděděné geny. „Táta pořádal letní tábory pro děti z romských rodin, ale jinak jsme s tou komunitou moc sžití nebyli,“ připouští prostřední syn prvního romského duchovního, českokrumlovského jáhna, který žil s početnou rodinou přímo na faře.

Romský kněz Vojtěch Vágai

Snadno vypění a navrhuje montérky pro kněze

Z kuchyně od kredence to měl malý Vojtěch do kostela před oltář jen pár desítek metrů, a tak není divu, že byl v sakristii častěji než na hřišti. „Já jsem vždycky rád ministroval a pomáhal tátovi při křtinách nebo svatbě i pohřbu,“ vzpomíná dnešní prostějovský farní vikář na svou první službu v kostele. I když prý už v ranném věku vnímal Vojtěch Vágai „Pánaboha” jako nejvěrnějšího kamaráda, připravilo mu náboženství i pár perných chvilek. „Všichni o mě věděli, že jsem z křesťanské rodiny, a měli na mě vysoké nároky. Kdykoliv jsem přešlápl měl jsem hned na talíři, že takhle by se věřící člověk chovat neměl.“

„Snadno vypěním, rád se bavím, jsem schopný naslouchat a prožívat s lidmi jejich emoce a to jsou projevy mých romských genů,“ tvrdí Vojtěch Vágai, kterého s Romy spojuje i touha dobře vypadat. Ostatně jako absolvent střední umělecko-průmyslové školy cítí občas i nutkání něco vytvořit. „Navrhl jsem kupříkladu několik liturgických obleků neboli montérek pro kněze, to je moje realizace uměleckých vloh,“ říká mladý kněz. Kdo by chtěl originální Vágaiův ornát spatřit musí ale navštívit mši svatou v Pelhřimově.

Romský kněz Vojtěch Vágai u památníku v Letech u Písku

Kdo by se poprvé účastnil mše sloužené Vojtěchem Vágaiem, by mohl být překvapen nejen slušivým knězovým oblekem ale i tím, že snědý duchovní čte kázání ze svého mobilního telefonu. „Každý kněz má jiný styl, mě prostě pomáhá moderní technika, tak jí využívám, není to nic špatného,“ tvrdí Vojtěch Vágai, který se navíc netají přátelstvím s lidmi z masmédií i světa modelingu a umění. Křtil například syna modelky Agáty Hanychové Kryšpína. Mohlo by se zdát, že romský farář patří k módě celebrit, ale tento pohled Vojtěch Vágai odmítá. „To není žádná senzace. Mám prostě mezi těmito lidmi několik přátel, kteří mi důvěřují, nic víc v tom není.“

autor: Ivan Studený
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.