Cesty k Šumavě Ondřeje Fibicha. Cestopis krajinou neobyčejných zážitků

27. leden 2022

Zaposlouchejte se do vyprávění o šumavském lidu a bytostech hor v příbězích tradovaných od nepaměti v této divoké a nejednoznačné krajině. „Pomocí pověstí se dá vyjádřit celý svět. Vnější i vnitřní,“ říká Ondřej Fibich, autor knihy Cesty k Šumavě.

Účinkují: Jan Dvořák a Jana Kubátová
Připravil: Dominik Mačas
Napsal: Ondřej Fibich
Režie: Jakub Doubrava
Natočeno: v plzeňském studiu Českého rozhlasu

Jako mají Krkonoše svého Krakonoše nebo Brdy Fabiána, má Šumava svou „divokou bohyni“ Lesní Matku. Je to žena lidem nápomocná i zkázonosná. Zachránkyně i lidožroutka. „Chvíli slunečná a chvíli nesoucí bouře, vánice a kruté mrazy.“ Svědectví o jejích skutcích se tradovalo se mezi šumavskými horaly v drobných příbězích. V pořadu Souzvuk zazní několik z těch nejzajímavějších, které se za dřívějších časů vyprávěly v oblasti mezi Dolní Vltavicí a Železnou Rudou.

Ondřej Fibich

Kniha Cesty k Šumavě básníka, šumavského regionalisty a vydavatele (mj. díla Karla Klostermanna) Ondřeje Fibicha je bez nadsázky jeho "opus magnum". Autor v ní shrnul celoživotní poznatky ze svého šumavského bádání a putování tamější krajinou.

autor: Dominik Mačas | zdroj: Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.