ČESKO ZEMĚ NEZNÁMÁ - REGION STŘEDNÍ ČECHY

25. říjen 2011

- takto jsme pojmenovali výpravy reportérů Českého rozhlasu ze všech regionálních studií za tím, co paměti hodno. V neděli 1.června se vám ze všech regionálních stanic Českého rozhlasu ozveme z Prahy . Příběh remosky Už tuto neděli se na regionálních stanicích Českého rozhlasu dozvíte, jak přišel na svět nejslavnější kus českého kuchyňského nádobí. Remoska loni oslavila 50. narozeniny, a přitom chybělo málo a nemusela se jich dožít.

Kde se narodila remoska
Paradoxně za vynález remosky může jeden výlet do Švédska, kde její budoucí konstruktér Oldřich Homuta viděl elektrický hrnec, který vařil, ale ještě nepekl. Tuto novou funkci mu přidal až český vynález, který na svět přicházel v malé dílně v Praze. Konstruktéři ze začátku moc nepekli, spíš jídlo vařili. Ale nakonec překonali úskalí a remoska byla na světě. Nejdřív se začala vyrábět ve Zdicích, protože se tam montovaly elektrické pečící trouby. Když se výrobek osvědčil, přenesli jeho výrobu do Ondřejova a nakonec byla postavena úplně nová továrna v Kostelci nad Černými lesy. Začala úspěšná éra, během které se vyrobily skoro tři miliony kusů.

Kde se vzalo jméno
Pojmenování "remoska" vzniklo až později. Nejdřív nesl výrobek prosté označení HUT. Byla to počáteční písmena příjmení hlavních konstruktérů (Oldřicha Homuta, Jindřicha Uhera a Antonína Tyburce). Teprve později dostalo perspektivní nádobí nový název - remoska. Jednalo se o další zkratku z názvu podniku místního hospodářství Remos (Revize, Elektro, Montáže, Opravy, Servis), který se specializoval na elektrovýrobu a elektroslužby. Remos vznikl v padesátých letech, kdy pohltil podniky místního hospodářství, ve kterých dříve působili živnostníci a malí podnikatelé. Později výrobu převzala firma Karma v Českém Brodě.

Nový začátek
Po sametové revoluci se na náš trh dostaly mikrovlnné trouby a další spotřebiče, které se měly stát nástupci známé Remosky. Karma si řekla, že skončila éra pečení v elektrickém hrnci a výrobu zastavila. Čas ukázal, že došlo k velkému omylu.
V roce 1994 totiž jistý pan Jiří Blažek dostal úkol, opravit starou remosku. Při shánění náhradních dílů zjistil, že kouzelný hrnec se už nevyrábí a navíc se prodává jeho ochranná známka. Rozhodl se ke kroku, který nikdo nečekal. Koupil licenci a rozjel novou výrobu ve Frenštátu pod Radhoštěm. Remoska dostala nový design, teflonový povrch a barvu. Starou známou remosku začali poznávat kuchařky na Slovensku, v Německu, Polsku, Kanadě i Austrálii.

Lady Remoska
Největší slávu přinesla remosce až Češka Milena Grenfell-Baines, kterou před neblahým osudem zachránil odvozem do Anglie sir Nicholas Winton. Na sklonku 90. let minulého století byla tato dáma na návštěvě u sestřenice v Praze. Zeptala se jí, co by si přála k Vánocům, a ona odpověděla, že novou remosku. Paní Milena se vrátila do Británie, zavolala do Frenštátu a domluvila se přímo s českým výrobcem, že mu pomůže proniknout na britský trh. Dnes je remoska na britských ostrovech tak populární, že se jí prodalo už několik desítek tisíc kusů a nadšení zákazníci uvažují o založení jejího fanklubu.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.