České království přišlo v roce 1526 náhle o svého krále. Tehdy sehrál klíčovou roli Adam I. z Hradce
Kulaté výročí, které propojuje jižní Čechy s evropskými dějinami. Přesně před 500 lety napsal Adam I. z Hradce důležitý dopis, kterým svolával šlechtické stavy do Tábora po tragické smrti českého krále Ludvíka Jagellonského. Tématu se věnuje regionální stopař Petr Kubát.
Dopis, který 17. září 1526 napsal na zámku v Jindřichově Hradci Adam I. z Hradce, je nesmírně důležitým dokumentem. Vlivný šlechtic svolává do Tábora zástupce stavů Bechyňského a Vltavského kraje, což byly zemské správní a politické obvody Českého království. Do Bechyňského kraje tehdy patřily dokonce i Budějovice.
České země zůstaly tehdy náhle bez krále. 29. srpna 1526 se odehrála bitva u Moháče, kde dvacetiletý český a uherský král Ludvík Jagellonský tragicky zahynul v močálech při ústupu před tureckou přesilou. Jenže zprávy se šířily pomalu a nějakou dobu nebylo ani jisté, zda je král skutečně mrtvý.
Panovala nejistota, strach z budoucna a v této atmosféře píše Adam I. z Hradce klíčový dopis. Proč právě on? Adam I. z Hradce zastával nejvlivnější funkci v českých zemích. „Úřad nejvyššího kancléře České království, což když to řeknu moderně, je něco jako premiér. Tento úřad získal po Zdeňkovi Lvovi z Rožmitálu, což byl v té době opravdu významný, bohatý a také údajně trochu lakotný šlechtic, který byl ale jeho tchánem,“ vysvětluje historik a průvodce jindřichohradeckého zámku Filip Růžička.
Originál dokumentu je dnes uložený ve Státním okresním archivu v Třeboni a je dostupný i elektronicky v digitální knihovně. Adam I. z Hradce dobovým květnatým jazykem píše, že po smrti krále jsme „jako ovce bez pastýře.“ Proto svolává pány, rytíře, vladyky a zástupce měst Vltavského a Bechyňského kraje. Mají se na svatého Václava, tedy 28. září, dostavit do „města, které slově Hradiště hory Tábor“.
Následující den měli společně jednat. Nešlo ještě o volbu nového krále, ale o to, co vůbec české stavy mají dělat a jak se k situaci postavit.
Čtěte také
Adam I. z Hradce byl už v té době klíčovým spojencem Ferdinanda Habsburského a za pár týdnů sehrál důležitou roli při jeho volbě českým králem. „České království bylo volební, volili si svého zástupce, panovníka. Bylo několik volebních táborů a zvítězil ten Adama I. z Hradce. On byl velikým politickým podporovatelem Ferdinanda Habsburského, považoval rakouského arcivévodu za takový pevný bod, který by mohl ukotvit české země,“ uvádí Filip Růžička.
České stavy zvolily Ferdinanda I. Habsburského českým králem 23. října 1526. Zkraje následující roku byl korunován. Tím začala habsburská éra českých dějin, která trvala až do roku 1918.
I díky dobrým vztahům s pány z Hradce pak Ferdinand I. navštívil osmkrát Jindřichův Hradec a přespával na zámku. Těmto královským návštěvám se mimo jiné věnuje výstava Veličenstvo před branami, která je k vidění na jindřichohradeckém zámku.
Adam. I. Z Hradce si svůj vliv ale dlouho neužil. V roce 1531 podlehl v Praze morové nákaze. Jeho potomci Jáchym z Hradce a Adam II. Z Hradce pak navázali na jeho činnost a patřili také k nejvlivnějším šlechticům v českých zemích.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
