Červená Lhota je jako lednice. Sedm měsíců v roce kastelán mrzne
Je to náročné, mnohdy vyčerpávající, ale pořád to zůstává zábavné. Tak o své profesi mluví Tomáš Horyna, který je kastelánem Červené Lhoty. Zámek letos slaví 550 let od první písemné zmínky a 40 let od historicky nejvyšší návštěvnosti, kterou přineslo odvysílání pohádky Zlatovláska.
Práce kastelána v sobě podle Tomáše Horyny spojuje mnoho úkolů. „Obnáší to nejen řízení pěti zaměstnanců, ale i manuální činnosti, údržbářství. S kolegou zahradníkem jsme jediní dva muži v týmu, takže musíme zvládat stěhování, přenášení, opravy,“ popisuje.
Zámek Červená Lhota leží na uměle vybudovaném ostrově, k němuž vede most. Kromě něj má kastelán na starost zámecký rybník, park a dvě další budovy. „V bývalém pivovaru je dnes kolna, kočárovna a zcela pragmaticky také veřejné WC. Pak máme ještě malý domeček, který lidé znají z pohádky O štěstí a kráse. Bydlela v něm pradlenka Madlenka. Nám slouží pro ubytování průvodců,“ říká Tomáš Horyna.
Na zámku žije s manželkou a dětmi. Připouští, že ženy kastelánů to mnohdy mají těžké, protože se stěhují kvůli mužově práci na odlehlé místo a je nutné, aby se s památkou také sžily.
V rodině Tomáše Horyny se to povedlo. „Manželka mi na zámku už mnohokrát pomohla. Je výtvarnice, takže když se řeší něco estetického, zvou si ji do týmu i kolegové památkáři. Tvrdí se, že ženy vidí víc barev než muži, a v našem případě to rozhodně platí,“ usmívá se.
Kouzlo Červené Lhoty tkví podle něj v tom, že čím déle na ní člověk pobývá, tím více si ho získává. „Když jsem na zámek nastoupil, vnímal jsem ho jen jako pracovní místo. Teprve postupem času mi ukázal svoji skrytou tvář a já si ho zamiloval,“ prozrazuje.
Práce kastelána má ale samozřejmě také řadu úskalí. Jedno z nich pramení z toho, že se zámek nachází na ostrově uprostřed rybníka. „Ten nápad byl sice esteticky úžasný, ale bláznivý. Celá budova je kamenná a stojí na kamenné skále, která je neustále omývána vodou, takže je to v podstatě lednička a sedm měsíců v roce je tam velká zima. Letos jsem ještě nerozmrzl,“ vysvětluje Tomáš Horyna.
Stavba zámku Červená Lhota ve svém jádru skrývá zbytky původní tvrze ze 14. století. Dnešní renesanční budova vznikla po roce 1530 a byla několikrát upravena. Veřejnosti se památka otevřela roku 1949.
Součástí areálu je park a rybník, na který je možno vyjet v lodičce z místní půjčovny. Na návrší v parku stojí starobylá zámecká kaple Nejsvětější Trojice.
Otevřeno je v dubnu pouze o víkendech, od května do září denně kromě pondělí a v říjnu o víkendech.
Zvyknout si také musel na nedostatek světla. Červená Lhota leží v údolí a zimní nízké slunce tak do oken vůbec nedosáhne.
Když nasněží, k zámkům se často ani neprohrnují cesty, a tak kastelán kromě vlastní rodiny nevidí delší dobu žádného člověka. Práce tedy může být i psychicky náročná. „Jde o úhel pohledu. Buď to vnímáte jako příjemnou poustevnu, ústraní, kde je klid a můžete přemýšlet, nebo to začnete vnímat jako vězení, a to je chvíle, kdy musíte zámek opustit. Ta památka si nezaslouží být degradována na vězení,“ komentuje Tomáš Horyna.
Čtěte také
Historicky nejvyšší návštěvnost zaznamenala Červená Lhoty před čtyřiceti lety, když televize poprvé odvysílala pohádku Zlatovláska, která zde vznikla. Nyní na památku míří zhruba 70 tisíc lidí za sezonu. Nejvíce z nich přijíždí v červenci a srpnu, ale kastelán upozorňuje, ale i v jiné měsíce to stojí za to. „Například v květnu je na zámku krásně a máte ho sami pro sebe. Je to zážitek, který se s letním turistickým ruchem nedá srovnat,“ zdůrazňuje.
V hlavní sezóně je otevřeno denně kromě pondělí. Co tedy kastelán v tento den dělá? „Dokud děti nechodily do školy, snažili jsme se někam odjet, abychom si nahradili ten víkend. Teď už to nejde, takže zůstáváme a věnujeme se koníčkům. Někdy se ale samozřejmě stane, že stejně pracuji, protože je potřeba něco nutně udělat,“ vypráví.
V posledních letech se kastelán se svým týmem věnoval především úpravám interiérů, nyní by se rád zaměřil na okolí. „Rybník potřebuje odbahnit, park obnovit pěšinky. Chtěli bychom také kromě turistů přivést i někoho, kdo do památky něco vloží. Letos jsme například získali status fakultního objektu Univerzity Karlovy a spolupracujeme na různých projektech,“ uzavírá.
Související
-
Zámek ve Vimperku léta chátral, teď se má stát lákadlem pro návštěvníky
Velká rekonstrukce začala na zámku ve Vimperku na Prachaticku. Dělníci a restaurátoři obnoví jednotlivé místnosti, historici pak připraví prohlídkové trasy pro návštěvníky.
-
Zámek Červená Lhota přišel o typickou kulisu. Rybník bude celou zimu bez vody
Zámek Červená Lhota se už neodráží ve vodní hladině. Místo toho stojí uprostřed hromad bláta. Národní památkový ústav totiž začíná vodní nádrž odbahňovat.
-
Buquoyové nechtěli na hradě v Nových Hradech bydlet, a tak tu postavili ještě zámek
Dobu prvních Vítkovců pamatují nejstarší části hradu v Nových Hradech. Páni z Růže ho totiž postavili kolem 1250. Hrad vznikl na obchodní cestě a plnil strážní funkci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.