Časový posun není vždy o celé hodiny. Třeba na Srí Lance se čas proti Česku liší o čtyři a půl hodiny
Planeta Země je rozdělena na časová pásma. Základní pásmo se rozkládá kolem nultého poledníku, který prochází britskou královskou observatoří v Greenwichi v Londýně. Ostatní časová pásma jsou popsána rozdílem počtu hodin, o které se v nich platný čas liší od greenwichského.
„Ten systém je vlastně úžasný. Když se podíváme na glóbus, zjistíme, že naproti Londýnu je Pacifik a tam není žádná země. To, že se zvolil Londýn jako základ, je tedy úplně geniální, protože pak není problém s datovou hranicí, prochází územím nikoho,“ komentuje jihočeský astronom Miloš Tichý.
Česká republika má oproti Londýnu časový posun plus jedna hodina. Některá území na světě jsou ale atypická a časové posuny nejsou v celých hodinách.
„Když pojedete z Čech třeba do Iránu, rozdíl bude dvě a půl hodiny, v Afghánistánu tři a půl hodiny, na Srí Lance čtyři a půl hodiny. Úplným extrémem je Nepál, ten má oproti nám časový posun čtyři hodiny a 45 minut,“ vyjmenovává Miloš Tichý.
Důvody jsou podle něj hlavně praktické. „Ty půlhodiny jsou spíš logickou záležitostí, protože když potřebujete vystředovat velký stát a máte tam jakoby napůl jedno pásmo a napůl druhé pásmo, je lepší to sloučit a udělat poloviční pásmo. Jde o to, aby území, které může mít jedno časové pásmo, ho mělo a mělo ho co nejvíce přirozené na vycházení a zapadání sluníčka,“ vysvětluje.
„Výhodou je, že dneska vlastně lidé už nepoužívají klasické hodinky, takže o časových posunech nemusí tolik přemýšlet. Chytré hodinky s GPS se přenastaví automaticky do místního času, stejně tak mobilní telefony,“ dodává Miloš Tichý.
Související
-
Časová pásma se zrodila v 19. století. Čína má jen jedno, Rusko snížilo počet z jedenácti na devět
Celosvětová koordinace času není tak stará, jak bychom si možná mysleli. Ještě v polovině 19. století byl třeba jiný čas v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci.
-
První jarní den je 21. března? To bude pravda až za osmdesát let
Jarní rovnodennost, tedy začátek astronomického jara, nastane 20. března v 16.33 hodin. Od tohoto okamžiku se noc zkracuje a den prodlužuje, což potrvá až do slunovratu.
-
Měsíc není vždy stejně daleko od Země, rozdíl činí zhruba 35 tisíc kilometrů
Kdo hledal začátkem března na noční obloze Měsíc, neuspěl. Měsíc byl totiž v novu, fázi, kdy je k Zemi přikloněn pouze neosvětlenou stranou. To se změní kolem 10. března.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
