Byznysmeni v politice. Jak řeší střety zájmů jinde v Evropě?

29. leden 2019

Angažmá německého politika Friedricha Merze ve fondech BlackRock, čokoládovny Rošen ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, obchody s plynem exministra hospodářství Litvy Viktora Uspaskicha nebo akcie ropných firem kandidáta na evropského komisaře pro energetiku a ochranu klimatu Miguela Cañete. To všechno jsou nebo byly podnikatelské aktivity politiků, kteří si kvůli možnému střetu zájmů museli vyřešit, co udělají se svým majetkem.

Ondřej Konrád: Pohled na Agrofert od Berounky

Andrej Babiš

Sloveso zpolitizovat užívá český premiér často a jakoby snad i rád. Jenže málokdy správně.

Nic z toho nicméně nedošlo tak daleko, jako je to v případě českého premiéra, šéfa hnutí ANO a druhého nejbohatšího muže v Česku, Andreje Babiše. Ten sice vložil svůj bývalý koncern Agrofert do svěřenského fondu, Evropská komise ale nyní zkoumá, zda i přes to hlavně kvůli čerpání evropských dotací neporušuje přísná evropská pravidla.

Debata kolem Friedricha Merze

Jak pro Zaostřeno uvedla politoložka z vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková, v minulosti měl výhodu italský expremiér Silvio Berlusconi. S ním je také Andrej Babiš často i v zahraničí srovnáván. Když Berlusconi v polovině 90. let vstupoval do politiky, ovládal veškeré soukromé televize v Itálii i velkou část tisku.

„Tehdy tam nebyla žádná omezení z hlediska médií, tedy to, co u nás přináší Lex Babiš,“ upozorňuje. Ten například říká, že politik nesmí vlastnit ani jinak ovládat periodický tisk a rozhlasové a televizní vysílání.

Věra Jourová: Střet zájmu se může týkat Babiše i královny Alžběty II. Je to právní, ne politický problém

Eurokomisařka Věra Jourová v Interview PLUS

Kauza střetu zájmů českého premiéra na půdě Evropského parlamentu nebo  budoucnost ve funkci eurokomisařky. Otázky pro právničku, podnikatelku a od roku 2014 i eurokomisařku pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věru Jourovou (za ANO).

Legislativa se od té doby napříč Evropou zpřísnila, v jednotlivých zemí jsou ale rozdíly. Podle Dvořákové většinou platí, že přísnost zákonů záleží i na tradicích či kvalitě místních úřadů. Příkladem může být Německo. Diskuze se podle germanisty a politologa z Karlovy univerzity Vladimíra Handla vede hlavně o tom, jak ošetřit střet zájmů politiků až poté, co skončí ve funkci. Pokud jde o samotný vstup boháčů do politiky, diskuze se vedou spíš v morální rovině.

„Jedna taková se odehrála loni kolem kandidáta na post šéfa německé CDU po Angele Merkelové, Friedricha Merze,“ říká Vladimír Handl. Ten totiž léta pracuje pro největšího světového správce soukromých majetků,  americkou firmu BlackRock. „Tam vznikla velká debata, jestli se takový člověk má zapojit do politiky. S tím, že on samozřejmě slíbil, že by ze všech funkcí vystoupil,“ popisuje politolog.

Tradice oligarchů

Komplikovanější to bývá s byznysmeny v politice více na východ. Dá se říct, že přímo tradici mají oligarchové v roli politiků na Ukrajině. Se svým majetkem se nicméně i tady musel vypořádat po zvolení ukrajinským prezidentem Petro Porošenko, do té doby majitel továren na čokoládu Rošen. Jakou cestu zvolil, vysvětlil politolog z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška:

Není to korupce. Za Čapí hnízdo by měla Česká republika tleskat, říká Radim Passer

Radim Passer, podnikatel a developer, který je zakladatelem a generálním ředitelem společnosti Passerinvest Group

Radim Passer patří mezi nejbohatší Čechy a své developerské projekty podepírá silnou vírou v Boha a členstvím v církvi Adventistů sedmého dne. Svými financemi často podporuje politické subjekty a doufá ve společenskou nápravu. „Korupce je spojená s morálkou. V okamžiku, kdy jsou ve společnosti určité morální hodnoty, tak s tím jeden člověk neudělá vůbec nic,“ říká host čtvrteční Osobnosti Plus.

„Porošenko se s tím vypořádal tak, že firmu svěřil fondu, který ji měl prodat, k tomu ale pak nedošlo. Argument byl, že nenašli žádného kupce,“ říká  Lebduška. Jde o fond Rotschild Trust, což je takzvaný slepý svěřenský fond spravovaný obří mezinárodní skupinou Rotschild and Company. Původní majitel by tedy neměl mít žádné informace, co se s majetkem, ovládaným nezávislým správcem fondu, děje. Porošenko si však nadále ponechal ve svém přímém majetku pátý televizní kanál, který se proslavil v době Majdanu a díky němuž získal i popularitu, dodává Lebduška.

Velká debata se v minulých letech vedla také kolem španělského kandidáta a současného evropského komisaře pro energetiku a změny klimatu Miguela Cañete. Jak říká Vitor Teixeira z bruselské kanceláře Transparency International, Cañete byl totiž akcionářem ropných firem. „Řešilo se, jak by mohl mít takovou funkci a zároveň vlastnit akcie v takových společnostech. On udělal to, že než byl jmenován, tak vydal veřejné prohlášení, že už tyto své akcie prodal,“ popisuje Teixeira.  

Motivace?

Co miliardáře vůbec obvykle táhne do politiky, pak v rozhovoru pro Zaostřeno popisuje politolog z Masarykovy univerzity a spoluautor knihy „Já platím, já rozhoduji!“ s podtitulem „Političtí podnikatelé a jejich strany“ Lubomír Kopeček.

„Důvodů bývá obvykle víc. Třeba u Andreje Babiše bylo zjevné, že když, vstupoval do politiky, měl jednak snahu ochránit to, co v ekonomické sféře vybudoval. Ale vedle toho hlavně zpočátku, když budoval hnutí ANO, bylo viditelné, že pohrdá politiky. Měl představu, že to dokáže dělat líp, cítil se nadřazený. Je to ta druhá motivace, tedy dokázat lidem, že jsem schopný,“ říká Kopeček.

autor: jkl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.