Byly tam dvě hospody, škola i pošta. Dnes vesnici Rychnůvek u Lipna připomíná jen zarostlý hřbitov v lese

Ves Rychnůvek neboli Německý Rychnov je poprvé zmiňována roku 1379, kdy ji tvořilo šest usedlostí. Postupně se rozrostla, v 19. století a na počátku 20. století chodilo do tamní školy až 200 dětí z celého okolí.

„V roce 1910 tam byla fara a také pošta, dvě hospody, drogerie, škola, řezník… Podívejte se na obrázky, to nebyla žádná prťavá vesnička, ale nezbylo vůbec nic. V Rychnůvku žilo 326 obyvatel ve 47 domech, pět z nich mělo řeč českou a zbytek, tedy 321, řeč německou,“ říká Hynek Hladík, předseda prachatického folklorního souboru S-Libín a organizátor plavení dříví, který na místo rád chodí.

Někdejší rozlehlou ves dnes připomíná dřevěný kříž na místě původního kostela svatého Václava, improvizovaný kamenný oltář a lavičky okolo. Konají se tu poutní mše za účasti někdejších obyvatel a jejich potomků.

Čtěte také

Tip na výlet daleko od civilizace. Podél Schwarzenberského plavebního kanálu na Šumavě vede nová naučná stezka

O kus dál v lesíku je bývalý hřbitov s několika původními náhrobky a plechovou sochou svatého Jana Nepomuckého mezi dvěma velkými stromy.

Až do odsunu Němců Rychnůvek formálně spadal po tehdejší Reiterschlag (dnešní Pasečnou). Tam bylo sídlo obecního úřadu, ale veškerá infrastruktura, včetně fary a školy, byla právě v Rychnůvku.

Po odsunu vesnice chátrala. S demolicí domů se začalo v roce 1956, kdy už stavení byla prázdné a vybavení rozkradené.

Reiterschlag zůstal, ale po roce 1948 ho komunisti přejmenovali na Pasečnou. Většinu starých domů včetně kaple zdemolovali a postavili tam zemědělské stavby a pro zaměstnance Agrokombinátu Šumava pak nové domy. Družstevníci sem jezdili již v 50. letech na letní rekreaci, v roce 1963 převzal nad celou obcí patronát pražský strojírenský podnik ČKD. Sídlil tam také útvar Pohraniční stráže, který měl v Pasečné kasárna. V nich je dnes penzion a rekreační resort.