Byly doby, kdy se přes česko-rakouskou hranici přeháněla stáda krav, aby lidé měli co jíst
Už několikrát jsme se ve Vltavínu dotkli tématu jihočeských hranic. Zpravidla to bylo v souvislosti s vojáky, pohraniční ochranou nebo finanční stráží. Nyní se na hranici podíváme z pohledu vztahů mezi naprosto obyčejnými lidmi.
Post Bellum, Paměť národa Jižní Čechy, připravuje projekt Paměť hranice. Ve výsledku má jít o komplet dvojjazyčných naučných (cyklo)tras o délce téměř 100 kilometrů na obou stranách hranice.
Na cyklostezce prostřednictvím informačních panelů, interaktivní platformy a tištěného průvodce poznáte dosud málo známou historii pohraničí. Bude to zejména připomínka období od roku 1918 do roku 2007, kdy jsme vstoupili do takzvaného Schengenského prostoru.
Na naučné cyklostezce bude 35 informačních panelů na české straně a kratší rakouská trasa bude osazena 10 panely. Akce je spolufinancována z programu Interreg.
A právě tuto méně zajímavou část historie začneme v magazínu Vltavín probírat s publicistou a historikem Janem Ciglbauerem.
Závěrečné nahrávky pořadu mají napsáno jako datum svého vzniku 13. březen 1999. Natočil je redaktor českobudějovické rozhlasové stanice Jaroslav Klíma v rakouském Wellsu a s historikem Janem Tomanem. Připomenou předminulé století, dobu koněspřežky, ale i stád krav přeháněných z Rakouska do jižních Čech, nebo naopak, aby zabránily hladomoru.
Tehdy totiž byla jihočeská hranice vnímána ve smyslu dnešní krajské hranice.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
