Bude v Čechách znovu povinná vojna?

30. červenec 2017

Když do internetového vyhledávače zadáte slova „povinná vojenská služba“, hned vám vyskočí několik zdánlivě zaručených zpráv o tom, že v České republice bude opět zavedena. Tyto zvěsti pak následně ministerstvo obrany vyvrací.

Je před volbami a někteří politici už se snaží získat body i na téma vojny. Koneckonců Švédsko povinnou vojenskou službu zavádí pouhých sedm let poté, co ji zrušilo.

A vadilo by vůbec českým mladým mužům, kdyby je čekala vojna? „Myslím, že v případě potřeby by to bylo k užitku a prospělo by nám to i fyzicky,“ říká osmnáctiletý student gymnázia Česká v Českých Budějovicích. „Já si myslím, že naší generaci by to asi prospělo, ale maximálně tak na rok,“ dodává spolužák. „Já bych šel dobrovolně, ale dva měsíce by stačily,“ komentuje další.

Povinná vojna však nikoho z nich rozhodně nečeká. „V současné době se nic takového nepřipravuje,“ zdůrazňuje praporčík Josef Štěpánek z Krajského vojenského velitelství v Českých Budějovicích.

Povinná vojenská služba byla u nás zrušena k 31. prosinci 2004. K občasným fámám o tom, že bude znovu zavedena, zřejmě v posledních dvou letech výrazně přispěla novelizace branného zákona, do kterého měly být zařazeny i takzvané povinné odvody. Ty ale nakonec zákonodárci neodsouhlasili.

Do armády se dnes muži hlásí dobrovolně

„V současné době jsou odvody jenom na bázi dobrovolnosti. To znamená, že každý, kdo chce vstoupit do armády, musí dobrovolně převzít výkon branné povinnosti,“ doplňuje Josef Štěpánek.

Povinnost účastnit se odvodu pro všechny stále platí jen v případě ohrožení státu nebo válečného stavu. „Kdyby byl vyhlášen válečný stav, tak kromě toho, že by armáda mobilizovala, také by se v jednotlivých krajích prováděly odvody. Týkaly by se s velkou pravděpodobností nejmladších ročníků, to znamená devatenáctiletých a dvacetiletých,“ říká praporčík Josef Štěpánek.

Z osobní zkušenosti dodává, že mezi nejhorlivější zastánce znovuzavedení povinné vojny patří maminky dospívajících mužů. Stejně tak ale patří maminky i k největším odpůrcům.

Každý plnoletý muž dnes může dobrovolně požádat o převzetí výkonu branné povinnosti s tím, že buď chce být zařazen do aktivní zálohy, nebo se chce zúčastnit jednoho dobrovolného vojenského cvičení. „Aktivní záloha je jednotka, která už je připravovaná jako celek na stav ohrožení státu nebo válečný stav. Má pravidelný výcvik, příslušníci aktivních záloh jsou po dobu cvičení na stejné úrovni jako vojáci z povolání,“ vysvětluje Josef Štěpánek.

Vojáci aktivních záloh

Členem aktivních záloh je například student Tomáš Pour. „Chtěl jsem zkusit něco nového a k armádě jsem měl blízko odmala. Řekl jsem si, že je to fajn příležitost naučit se něco nového, dozvědět se o armádě a případně se po studiu přidat k profesionálům. Teď normálně chodím do školy, a když mě armáda povolá na cvičení, tak jedu tam,“ popisuje.

Návrat vojny v dřívější podobě nepodporuje. „Podle mě by stačilo nějaké kratší cvičení, které by naučilo občany základní branné výchově,“ myslí si. Podobný názor má i další aktivní záložák Aleš Kabelka. „Jsem pro, ale jenom formou krátké doby, jako je třeba teď základní výcvik na tři měsíce,” říká.

Podle údajů z krajského vojenského velitelství je nyní na jihu Čech 116 aktivních záložáků. Armáda by jich ale potřebovala nejméně ještě jednou tolik. Do aktivních záloh se mohou hlásit muži i ženy ve věku od 18 do 60 let.

Spustit audio