Boží hrob uvidíte v kostele v Doudlebech. Součástí památky jsou andělé a vojáci z barevných sklíček

18. březen 2026

Kostel v Doudlebech na Českobudějovicku skrývá unikát, jakých se v Česku dochovalo jen několik. Zdobený čtyřmetrový Boží hrob s tělem Ježíše Krista. Místní ho vždy stavěli dva týdny před Velikonocemi, nově je k vidění celoročně. Památku si prohlédl regionální stopař Českého rozhlasu Petr Kubát.

Boží hrob v kostele svatého Vincence ze Zaragozy v Doudlebech je čtyři metry široký a tři metry vysoký. Základ památky tvoří jeskyně s tělem mrtvého Ježíše Krista, nad ní se nachází svatostánek, kam se na Velký pátek pokládá nejsvětější svátost oltářní.

Součástí Božího hrobu jsou panely se zlatým křížem, anděly a velkými postavami rytířů. „Ti mají podobu středověkých rytířů, ale zobrazují římské vojáky, které podle Bible nechal Pilát postavit ke Kristovu hrobu, aby nikdo neukradl tělo,“ vysvětluje etnograf a doudlebský kronikář Jan Šimánek.

Panely okolo Božího hrobu jsou vyrobené z tenkého dřevěného kartonu, v němž jsou všita barevná sklíčka z Jablonce nad Nisou. „Boží hrob byl vyroben v Olomouci v roce 1883 slavnou firmou, která prý vyrobila kolem tisíce těchto oltářů. Většina z nich byla vyvážena do zámoří, především do Jižní Ameriky, o tyto předměty tam byl velký zájem,“ dodává Jan Šimánek.

V Doudlebech na Českobudějovicku se udržuje většina tradičních velikonočních zvyků. Místní děti chodí od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty po vsi s řehtačkami a klapačkami, ženy pečou jidáše. „To je pečivo z kynutého těsta, které se ve většině krajů dělalo na Zelený čtvrtek a mazalo medem. Na Doudlebsku byly jidáše sypané mákem nebo kmínem a zastávaly funkci nynějších rohlíků. Lidé je přikusovali k polévce, a to tvořilo hlavní jídlo třeba na Velký pátek, kdy se má držet půst,“ vypráví etnograf.

autor: Petr Kubát
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.