Botanická zahrada v Táboře má unikátní systém. Rostliny nedělí podle druhů, ale podle jejich využití

30. březen 2026

Botanická zahrada v Táboře byla založena společně s hospodářsko-průmyslovou školou roku 1866. Dnes se rozkládá za neorenesanční budovou Vyšší odborné školy a střední zemědělské školy na Masarykově náměstí.

Původně botanická zahrada sahala až ke břehu údolní nádrže Jordán, ale kvůli výstavbě kanalizace podél nábřeží ve třicátých letech 20. století došlo ke zvýšení celého jižního břehu Jordánu několikametrovou navážkou. To způsobilo, že zahrada ustoupila za vysokou ohradní zeď, která ji od Jordánu odděluje dodnes.

O podobu botanické zahrady v Táboře se významně zasloužili Jiří Bumerl a František Bubák, který vytvořil unikátní hospodářský systém. František Bubák v něm rostliny nedělil podle druhů, jak bylo běžné, ale podle toho, jak je využívali lidé.

Naneštěstí hospodářská pole skončila v roce 1975 pod provizorní panelovou komunikací, která byla vytvořena jako objízdná trasa při rekonstrukcích dnešních ulic 9. května a Budějovická. Zánik „dočasné“ komunikace přineslo až první táborské referendum v roce 2000, v němž se občané vyslovili pro obnovu botanické zahrady v původní podobě.

Botanická zahrada je skutečnou zelenou oázou v srdci Tábora. Vedle hospodářského systému nabízí rozsáhlé arboretum, alpinum, skleníky s tropickými rostlinami a další expozice rostlin z celého světa. Kromě rostlin zde pečují i o poraněná zvířata.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravila historička Lenka Vandrovcová.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.