Bloudit rozlehlým bludištěm ze vzrostlých habrů můžete v Dolní Pěně. Uvnitř navíc čekají obludy

20. srpen 2025

Krásně zabloudit můžete v Dolní Pěně u Jindřichova Hradce. Čeká tam největší habrové bludiště ve střední Evropě s mnoha spletitými cestičkami mezi tisíci vzrostlých stromů. Uvnitř se navíc skrývají obludy. Obludiště je otevřené o letních prázdninách denně a v září pak o víkendech a svátcích.

Obludiště je rozhlehlé a podle šéfa areálu Petra Šmejkala kvalitně navržené, takže bloudění v něm je skutečné. „Když někdo zabloudí tak, že už opravdu neví kudy kam, máme SOS telefonní čísla na vstupence i na obludách v bludišti. Není tedy problém zvednout telefon a zavolat pomoc, dokážeme pružně reagovat a v řádu jednotek minut vyvést návštěvníky ven,“ uklidňuje.

Původně bylo habrové bludiště v Dolní Pěně koncipováno tak, že lidé hledali cestu do středu a zase ven, pak se ho ale majitelé rozhodli vylepšit. „Umístili jsme dovnitř šest oblud, které mají návštěvníci najít. Na obludách jsou klíčová slova, z těch se skládá citát, který potom lidé napíší na slosovatelný útržek vstupenky,“ popisuje Petr Šmejkal.

Habry pro bludiště vybral podle svých slov proto, že se jedná o rychle rostoucí, vzhledově krásnou a zároveň poměrně nenáročnou dřevinu. „Snažíme se habry držet zhruba dva metry vysoké, stříháme je v závislosti na počasí třikrát až pětkrát za sezonu,“ dodává.

V Obludišti bloudila i autorka magazínu Dámská jízda Mirka Nezvalová. Pořad si pusťte v přehrávači výše. Jeho součástí je i další nahlédnutí do světa tradic s Veronikou Králíkovou alias Bavorovskou hospodyňkou, řeč bude o poutích a koláčích, ale i jeřabinových věncích a svátku svatého Bartoloměje.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.