Bleskurychlou akcí strká kukačka svá vajíčka do cizích hnízd. Je to jediná šance mláďat na život

Na světě žije více než sto druhů kukaček, ovšem pouze evropská kukačka obecná je parazitickým druhem. Souvisí to s její potravou. „Ona je specialista na velké chlupaté housenky nočních motýlů, které jsou nejen nepříjemné, ale také jedovaté. Tím pádem, kdyby kukačka prostě postavila hnízdo a svojí normální potravou začala krmit mláďata, tak nikdy žádná mláďata nedochová, protože si je otráví,“ vysvětluje ornitolog.

Proto kukačka podstrčí vajíčka jiným ptákům. To ale není vůbec snadný úkol. „Kukačka to má hodně složité, protože ty napadané druhy se brání. Kukačku rozpoznávají a vyhánějí, takže celá akce musí být bleskurychlá,“ říká Jiří Šebestian.

Kukačka předem snese vajíčko na zemi, uchopí ho do zobáku a čeká, až vyhlídnutí ptačí rodiče opustí hnízdo. „Pak bleskurychle letí, vloží tam vajíčko a zase zmizí. Pokud ji ti rodiče zahlédnou, velmi často vajíčko rozpoznají a vyhodí ho. Nebo když ho nerozpoznají, opustí celé hnízdo a udělají si náhradní. Prostě dokážou se kukačce bránit,“ vypráví ornitolog.

Když se mládě kukačky vylíhne, škodí dál. Podle Jiřího Šebestiana je to ale nutnost. „ Ono je životně závislé na tom, aby se zbavilo všech konkurentů. Kukačka se vylíhne trochu dřív a sotva se narodí, nevidí, je slepá, hluchá, holá, ale hmatá. Má takovou plošku na zadečku a cokoli v hnízdě najde, naloží si na záda a usilovně to tlačí k okraji. Všechno, co by mohlo být konkurencí, musí dostat ven a musí tam zůstat sama jediná,“ popisuje.

Odolnost vůči jedovatým housenkám, jimiž se živí dospělé kukačky, není vrozená. Ptáče si ji musí vybudovat. „Dokud je mládě malé, potřebuje nejedovatou stravu. To kukačka zajistí právě tím, že dá vajíčko jiným ptákům, třeba rákosníkům nebo červenkám. Když pak mládě hnízdo opustí, začne už postupně sbírat jedovaté housenky, získá imunitu vůči tomu jedu a pak už může fungovat samostatně a živit se těmi chlupatými housenky,“ doplňuje Jiří Šebestian.