Biouhel je nesmrtelný užitečný pomocník. Vydrží tisíce let
Klášter Předklášteří u Tišnova byl obklopen lesy a historicky se tady těžilo dřevo. Poté se vyrábělo dřevěné uhlí, které potřebovali například kováři. Díky menšímu objemu, kdy je energie koncentrovaná do biouhlu, bylo snadné tento materiál převážet.
Děti ze základní školy pomáhaly v sadu v rámci výletu i výuky přírodovědy, byly svědky ukázky výroby biouhlu a pochopily tak, jak probíhá hoření, i to, jak náročné je starat se o sad.
Při domácí výrobě biouhlu se do staré vany vloží staré suché větve, které se zapálí. Nejprve musí proběhnout hoření. Díky ohni vznikne uhel. Jakmile se uhel dostane do kontaktu s kyslíkem, zpopelnatí. Proto je nutné v určité fázi hoření uhlíky zalít vodou.
„My ten uhel neděláme proto, abychom grilovali, ale kvůli tomu, abychom ho dali do výsadbové jámy ke stromům. On drží vodu,“ vysvětluje Tomáš Blaha. V případě, že nebude dlouho pršet, a potom prudce zaprší, biouhly vláhu podrží.
Uhlíky se vloží do barelu a nechají se pod víkem vychladnout. Můžou se použít i do kompostu a do záhonů. Děti ocení i to, že se s uhlem dá malovat. Archeologové podle tohoto typu uhlíků dokážou dokonce datovat dobu jejich vzniku. Zajímavostí je, že biouhel vydrží tisíce let.
Poslechněte si reportáž v našem Hobby magazínu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.