Biatlonové naděje vyrůstají na Strakonicku. Na střelecké tréninky jezdí do Cehnic

Střelnici našel dvanáct kilometrů od Strakonic, v Cehnicích. „Máme tady závodníky v biatlonu ze Strakonic. Někteří střílí ze vzduchovky, to jsou žáci do patnácti let, a od patnácti nahoru mají potom malorážky,“ ukazuje Jan Žák.

Trénuje například Jonáše Novotného, který byl v letním biatlonu druhý v republice. „Velké závody jako olympiáda jsou pro mě hodně daleko a vyloženě o nich ani nesním. Pro mě je to zábava, neusiluji o profesionální úroveň, teď chci hlavně dostudovat strojírenství ve Strakonicích,“ říká.

Dva talentované biatlonisty má doma Pavlína Hanušová. Jejich sportu věnuje čas i peníze. „Znamená to dojíždět, starat se o ně, něco navařit na závody. Co se týče peněz, platíme boty, lyže, z poloviny náboje. Dohromady to ale sečtené nemám,“ vypráví.

Z kategorie žáků přejde již brzy do dorostu Jan Houška. Na zimní olympiádě mládeže byl desátý a ve štafetě čtvrtý. „Nejdřív jsem hrál fotbal, ale potom jsem si při tréninku přetrhnul vaz v koleni, tak jsem s tím musel přestat. Chvíli jsem hrál ping pong, ale tam bylo docela málo pohybu, takže jsem přešel na biatlon,“ říká.

Emanuel Novák vozí na tréninky do Cehnic syna Hynka. „Chodil na plavání, ale to ho přestalo bavit, říkal, že tam celý den nemá kamaráda a s nikým si nepopovídá. Začal s biatlonem, který mu přijde zábavnější než klasická dřina toho lyžování. Ve srovnání s plaváním je biatlon pro rodiče rozhodně náročnější, je třeba dojíždět za sněhem,“ popisuje.

Trenér Jan Žák dodává, že střelba nové adepty biatlonu baví, ale někteří nechtějí běhat. Proto s nimi začíná krátkými úseky, aby je závodění chytlo.