Bez finanční rezervy žije asi pětina domácností v Česku. Mikropůjčky pak často spouští dluhovou spirálu

Bez finanční rezervy žije v Česku podle dostupných zdrojů asi pětina domácností. V případě neočekávaných výdajů pak někteří volí krátkodobý úvěr. Takzvané mikropůjčky ale bývají častým spouštěčem dluhových spirál.

Analytik David Borges z organizace Člověk v tísni vidí u mikropůjček tři problémy. „Za prvé to bývá velmi vysoká cena. Některé společnosti na trhu účtují lidem za půjčené peníze procento, nebo procento a půl denně, takže se velice snadno dostáváme do stavu, kdy za měsíc musí člověk k tomu, co si půjčil, vracet navíc nějakých 30 až 40 procent,“ říká.

Druhým problémem je jednorázová splatnost. „Možná, že i tu drahou půjčku by člověk dokázal splácet, kdyby měl nastavené pravidelné měsíční splátky, domácnost mohla trochu přizpůsobit svůj režim finančních výdajů a na tu splátku si takříkajíc udělat místo. Jenže mikropůjčky jsou splatné jednorázově,“ popisuje David Borges.

„To znamená, že pokud na začátku potřebuji třeba dvacet tisíc korun, po měsíci se dostávám do situace, kdy mám najednou splatit skoro třicet tisíc. A člověk, který měl finanční problémy na začátku, má ty finanční problémy nejspíše ještě větší a není schopen půjčku zaplatit. Tak se začíná odvíjet ten řetězec, který pokračuje prodlužováním úvěrů, půjčováním si u dalších společností a podobně,“ vysvětluje.

Jako třetí problém uvádí, že poskytovatelé půjček nedostatečně kontrolují, zda jsou žadatelé schopni splácet. „Tu kontrolu vyžaduje zákon. Oni to dělat musí, ale řada z nich ví, že kdyby to dělali poctivě, tak by vlastně žádné půjčky poskytovat nemohli. Takže přivírají oči, dávají úvěry i lidem, kteří si potom nemohou dovolit splácet, a výsledkem je dluhová spirála,“ dodává.

Celý rozhovor s analytikem Davidem Borgesem o krátkodobých úvěrech a s nimi spojených rizicích si pusťte v přehrávači výše.