Během necelých dvou let odvolali v Týně nad Vltavou hned dvě ředitelky centra kultury

Zámek na vltavotýnském náměstí Míru, v němž sídlí městské muzeum

Týn nad Vltavou, Dačice, Borovany, Písek, Tábor, Třeboň, Sezimovo Ústí, Prachatice. Co mají společného? Za poslední dva roky tam všude vedení radnic vyměnilo šéfy kultury nebo v tomto oboru provedlo jiné zásadní změny. V Týně nad Vltavou to dokonce stihli dvakrát.

„Já si myslím, že už dva roky přešlapujeme pořád v kruhu. Kultura se nepohnula, je to pořád stejné,“ kritizuje situaci posledních dvou let opoziční zastupitel David Slepička za ČSSD. Jeho kritika míří k současným radním, kteří změny v roce 2015 odstartovali.

Kritizovaná ovšem není jen náplň některých kulturních akcí, ale i ekonomická stránka věci. „Čtyři měsíce nebyla pronajatá restaurace v Sokolovně, výběrové řízení bylo dvakrát zrušeno. Vyúčtování slavností města jsem žádal po panu starostovi v létě hned po slavnostech, protože z hlediska kulturního ta akce byla o sto procent horší než dřív, nesetkalo se to s očekávaným úspěchem u lidí, nebyla návštěvnost, bylo to roztahané po celém městě, tematicky úplně mimo,“ shrnul svůj pohled na situaci David Slepička.

Do prosince například chyběla na webu města i výroční zpráva kultury za rok 2015. „Opravdu tam nebyla, takže po tom, co jsem nastoupil do funkce, jsem jí tam nechal umístit. Výroční zpráva za rok 2016 bude k dispozici teď v průběhu měsíce, protože je uzávěrka roku,“ odpovídá starosta města Milan Šnorek za ODS, který v tuto chvíli Městské centrum kultury a vzdělávání prozatímně vede.

Přitom právě ekonomika a potřeba radních vidět lépe do finančních toků v kultuře změny odstartovala. Vše začalo po komunálních volbách. Podle rozpočtu dávalo město Týn nad Vltavou od roku 2011 do roku 2014, včetně různých typů grantů a dotací, řádově od sedmi do osmi milionů 300 tisíc korun ročně.

Pak přišlo nové vedení a kultura dostala bezmála o dva miliony méně. „Po odvolání paní ředitelky Mráčkové v roce 2015 chtěla rada mít přehled o finančních tocích v organizaci, takže jsme i do rozpočtu schvalovali nižší příspěvek ze strany města, zhruba v objemu 5 milionů 600 tisíc. Došlo tam i k výměně ekonomky, organizace nakonec hospodařila s částkou 6 milionů 693 tisíc,“ říká Milan Šnorek.

To už ovšem bylo s jinou ředitelkou Městského centra kultury a vzdělávání Gabrielou Duškovou. Ta byla trnem oku v opozici již při svém jmenování, které bylo bez výběrového řízení. „My jsme to zpochybňovali na zastupitelstvu města. Starosta nám řekl, že to je zodpovědnost rady, že rada ponese zodpovědnost, pokud to nebude fungovat,“ dodává opoziční zastupitel David Slepička.

Po dvaceti měsících ve funkci Gabrielu Duškovou vltavotýnští radní v prosinci loňského roku odvolali. Během té doby také postupně doplnili peníze do rozpočtu na kulturu na původní výši. Podle starosty Milana Šnorka se tak uzavřel kruh, který v něčem přinesl něco nového, ale v něčem také ne. „Řekl bych, že je to dáno tím, že jsme zjistili potenciál té organizace v roce 2015. Zjistili jsme, že není schopná hospodařit s nižšími prostředky při zachování toho kulturního programu, na který je město zvyklé,“ uvádí.

Vltavotýnské slavnosti 2014

Po dvou letech je tak podle něj vedení města o kus dál v zprůhlednění ekonomiky organizace a analýze jejího potenciálu. „Myslím si, že radní dostali v roce 2015 a 2016 jistotu, že ta organizace hospodaří hospodárně a že ekonomická čísla odpovídají skutečnému stavu. Co se nepodařilo, je to, aby organizace získala vedení, které my bychom si představovali. Tam jsme opravdu na začátku,“ doplňuje starosta.

Dvojí odvolání ředitelek Městského centra kultury a vzdělávání během posledních ani ne dvou let má dodnes dohru v podobě dvou výběrových řízení na vedoucího odboru, který by pojímal nejen kulturu, ale i školství a cestovní ruch a rovněž také na post ředitele Městského centra kultury a vzdělávání.

Shrnuto a podtrženo, dá se s nadsázkou říct, že vltavotýnští radní hledali jako šéfa kultury někoho, kdo dokáže zahrát více muziky za méně peněz. Zdali někoho takového najdou, to ukáží až aktuální výběrová řízení.

Jak by takový ideální ředitel či ředitelka měli vypadat podle opozice, naznačuje David Slepička: „Já si myslím, že by výběrové řízení měl vyhrát člověk, který bude mít jasnou vizi do budoucna. Měl by být schopný to realizovat, předložit radě a hlavně lidem, protože pro lidi to dělá. A nemělo by to být tak, že v první řadě zruším to, co bylo, a budu to dělat nově. Prostě by to mělo být pro město přínosem.“