Baťa mě chytil na schodech do náruče, vzpomíná s úsměvem absolventka jeho školy práce

13. leden 2024

„To bylo ještě ve staré budově, což byl první dům, který ve Zlíně Baťa postavil,“ vzpomíná na své náhodné setkání s legendárním podnikatelem Janem Antonínem Baťou Anna Fialová. Stále vitální dáma se narodila na jihu Čech, v Dražíči.

Na sklonku první republiky, ve svých patnácti letech, odešla na východní Moravu se učit do Baťovy školy práce. Po jejím absolvování pak nějakou dobu zůstala pracovat ve zlínské centrále obuvnického koncernu, než ji zas osud zavál zpátky do rodného kraje.

„Byla to taková cihlová budova s malými okny, která měla železné točité schodiště do poschodí,“ pokračuje Anna Fialová ve vzpomínání. „Já jsem běžela do práce, protože byl čas tak akorát. U Baťů byli rádi, když byl člověk čtvrt hodiny předem na pracovišti, že si všechno připravil,“ popisuje ranní shon.

Čtěte také

„Ty schody byly úzké, já se na ně dívala, abych nezakopla, a najednou jsem zvedla hlavu. Proti mně šel pan Baťa, rozevřel náruč, chytnul mě a povídá: To je spěchu, to je spěchu,“ směje se nečekanému setkání před více jak osmdesáti lety.

Později začala Anna Fialová pracovat v kanceláři v nové budově, v šestnáctipatrovém mrakodrapu, ve své době druhé nejvyšší evropské stavbě. V ní spatřila i pověstnou Baťovu prosklenou pracovnu ve výtahu, to když se podnikatel jednou v ní přijel podívat na práci do jejich patra.

V pořadu Jihočeši Anna Fialová vzpomíná nejen na léta strávená ve Zlíně, ale i na dětství na jihu Čech, začátek války a na výstavbu Baťovy průmyslové čtvrti v Sezimově Ústí.

autor: Filip Černý
Spustit audio

Související