Barokní lékárna U Bílého jednorožce v Klatovech je jednou z nejzachovalejších na světě
Barokní lékárna U Bílého jednorožce v Klatovech v Plzeňském kraji je nejstarší v takovém rozsahu zachovalou lékárnou u nás a jednou z mála památek svého druhu na světě. V nezměněné podobě sloužila pacientům přes 190 let, od roku 1773 do roku 1966. Historie lékárny sahá až do roku 1639, kdy si apatykář Tobiáš Stilling dům na klatovském náměstí pořídil.
Honosné zdobné vybavení přední oficíny pochází z roku 1733, kdy bylo vyrobeno pro lékárnu jezuitské koleje. O 40 let později ho od jezuitů odkoupil tehdejší lékárník Jan Michal Firbas.
V zadní části je o poznání skromněji zařízené starší laboratorium, tedy přípravna léků. Pro ty si sem lidé chodili až do roku 1966. Jméno lékárny má hmatatelný základ. Dodnes tu můžete obdivovat „kouzelný roh bílého jednorožce“. Ve skutečnosti se jedná o dva metry a dvacet sedm centimetrů dlouhý zub mořského kytovce narvala, nad kterým se vám ale stejně bude tajit dech.
Naproti nynějšímu vchodu stojí bokem natočený lékárenský pult neboli tára. Přesně tak dříve stával, obrácený čelem k původnímu vstupu. Za tárou jsou stále funkční tepané měděné hodiny a nad nimi archanděl Michael bojující s ďáblem, který v tomto případě představuje nemoc.
Po stranách jsou mouřeníni s velkými cínovými nádobami, kteří připomínají misionářské cesty jezuitů do Afriky. Nádoby obsahovaly pravděpodobně směsi mithridatum a theriak považované, podobně jako prášek z rohu jednorožce, za všeléky.
„Už od starověku, od dob krále Mithridata, platily tyto směsi za nejdůležitější léky. Skládaly se i ze 105 ingrediencí, od různých hadích a jiných živočišných výtažků, přes myrhu a kadidlo, až po med,“ říká průvodkyně Martina Salvová. Ze slova theriak vzniklo české hanlivé označení dryák.
Vedle dveří vedoucích do laboratoria se uvidíte ve velkých benátských zrcadlech. Koho by napadlo, že ukrývají zamčenou skříňku s jedy a opiáty? „Máme tady jejich zbytky, například arzenik, strychnin, kurare, tinkturu opii, námel a další,“ vyjmenovává průvodkyně, „každý jed může být lékem, když se správně připraví. A každý lék může být jedem, když se užije nesprávně.“
Chloubou klatovské barokní lékárny je také původní laboratorium. „Tady je to čistě praktické, zřejmě z konce 17. století,“ konstatuje Martina Salvová a ukazuje na účelový tmavě hnědý nábytek a třípatrovou pec na sušení bylin při různých teplotách. V místnosti nechybí lékárnické předměty z různých období, rozličné přístroje a nástroje na výrobu léků, mastí i kapek.
Jsou tu i police plné věcí, ze kterých vám nemusí být dvakrát dobře, jako jsou živé pijavky lékařské ve sklenici a v neposlední řadě instrumenty na pouštění žilou, podávání klystýru a dokonce na infuzi. Skleněná kapačka s fyziologickým roztokem je přibližně z poloviny 19. století.
Barokní lékárnu U Bílého jednorožce v Klatovech můžete navštívit od dubna do října vždy od úterý do neděle mezi 9. a 17. hodinou, vyjma hodinové pauzy na oběd. Prohlídky lékárny pro hromadné skupiny deseti a více osob jsou možné jen po předchozím telefonickém objednání.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
