Babatschi, Nejlepší léta mého života a také příběh kapelníka, který z „východního“ Německa přešel do „západního“
Do swingové, potažmo jazzové nálady vstoupíme malou, řekněme, swingovou roztomilostí, a to písničkou Babatschi, na jejíž nahrávce z roku 1958 se podíleli dva nositelé jména, které mělo 24. dubna svátek. Orchestr Jiřího Procházky ji natočil se zpívajícími Jiřím Popperem a Antonínem Štěpánkem.
O dva roky dříve tuto písničku pod shodným názvem nahrál Silvio Francesco, ve Francii narozený a hlavně v německy mluvících zemích působící italský zpěvák, klarinetista, kytarista a herec, spolu s populárním západoněmeckým swingovým orchestrem Kurta Edelhagena.
My vám však tentokrát více představíme jiný dříve oblíbený, významný, v tomto případě však východoněmecký swingový band, v jehož čele stál Kurt Henkels. V první polovině padesátých let minulého století dosáhl v mezinárodním srovnání špičkové úrovně, což doložíme několika snímky.
Jenže kapelník Kurt Henkels se dostal do výrazné nelibosti východoněmeckého komunistického režimu a nakonec mu bylo přímo zakázáno hrát jeho milovaný jazz. V roce 1959 opustil zcela psychicky vyčerpán NDR a odešel na Západ. Nejdříve do bavorského Mnichova, zanedlouho přesídlil do Hamburku, ale od roku 1963 už pracoval jako šéf orchestru pro organizaci ZDF.
Po portrétu Kurta Henkelse a jeho orchestru vám na závěr ještě zahrajeme veskrze nostalgickou písničku Nejlepší léta mého života autorů jménem Jiří, Bažanta a Štaidla, v podání ještě jednoho Jiřího, skvělého zpěváka i trumpetisty Jiřího Jelínka s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu z roku 1965.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
