Asi 300 štírů má doma student Lukáš Libert
Přežijí radioaktivitu, která by usmrtila člověka, bez potravy vydrží rok a jsou odolní vůči vysokým teplotám a zmrazení. To vše dokáží štíři, kteří obývají naši planetu už 400 milionů let. Dvacetiletý student fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Lukáš Libert jich má doma v Pacově zhruba 300.
Tyto prehistorické živočichy chová dva roky. V krabičce přinesl ukázat veleštíra Petersova a překvapivě ho vzal do ruky. „Buď ho vyndávám pinzetou, protože je to bezpečnější, nebo se rozhodnu ho vyndat holou rukou, ale to jen když si věřím a troufnu si na to. Tito veleštíři totiž nejsou významně jedovatí,“ říká.
Povaha těchto štírů je klidná, nevykazují žádnou agresi. Pinzeta je ale může rozčílit, to potom roztáhnou klepeta a postaví se do bojové pozice. Jedovatí štíři dokáží ocasem svou kořist usmrtit. „Právě mohutný ocas a malá klepítka jsou hlavním znakem nejjedovatějších druhů,“ vysvětluje Lukáš Libert.
Pokud na štíra posvítíte UV lampou, svítí. „Tak se v přírodě hledají. Svítí díky betakarbonylu,“ připomíná chovatel. Tato látka je chrání před predátory a také přitahuje jejich oblíbenou potravu – můry.
Četnost rozmnožování se u štírů odvíjí od velikosti. Menší druhy můžou mít mláďata až čtyřikrát ročně, větší většinou jen jednou. Samice se dokáže oplodnit sama, bez samce – říká se tomu partenogeneze.
Pokud se rozhodne přizvat k rozmnožování samečka, jejich námluvy vypadají jako souboj. „Chytnou se klepety, jako že se přetahují. Sameček potom uvolní spermaváček a samička ho vcucne do sebe,“ popisuje štíří rituál Lukáš Libert. Samička může samečka při námluvách i zabít, proto ho chovatelé po oplodnění hned z terárií odebírají. Když se páření podaří, mláďata ze samice vylezou na záda, kde se dovyvinou. Larvy se po týdnu svléknou a jsou samostatné.
Lukáš Libert chová celkem deset druhů štírů. Doma má čtyřicet dospělých jedinců a asi 200 mláďat. Rozhovor si poslechněte v magazínu Máme rádi zvířata. Dále nabízí informace o selhání ledvin u psů a koček a také povídání o datlech a datlování.
Související
-
Chcete létajícího mazlíčka se sametovým kožíškem? Pořiďte si vakoveverku. Chov je ale náročný
Vakoveverky létavé jsou stromoví vačnatci pocházející z Austrálie. V Čechách nepatří k často chovaným zvířatům. Jejich chov totiž vyžaduje nejenom znalosti, ale hlavně čas.
-
Zvuk vrzání dveří byl tak věrohodný, že čekala lupiče. Papoušci žako jsou dokonalí napodobitelé
Až 600 slov si dokáže zapamatovat papoušek žako. Jeho schopnost dokonale napodobovat zvuky je pověstná. Žako byl jako domácí společník chován už před čtyřmi tisíci lety.
-
Kočka bengálská si hraje na tygra a vypadá jako leopard
Kočky bengálské zaujmou na první pohled svým vzhledem. Zajímavá kresba jejich krátké srsti naznačuje, že mají něco společného s divokými šelmami. A je tomu skutečně tak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
