Artyčok patří k nejlepším lékům na játra a žlučník. Egypťané věřili, že pomáhá k početí
Za jednu z nejstarších léčivých bylin je považován artyčok. Oblíbili si jej již staří Řekové a Římané, v Čechách je znám od 16. až 17. století. Za „artyčokový pupek světa“ se označuje kalifornské město Castroville, kde je jediný zpracovatelský závod v USA.
Jedná se o mohutná květní poupata složená z velkých dužnatých listenů a dužnatého lůžka. Sklízejí se krátce před květem. Chuť mají lehce nahořklou, podobnou celeru.
Existují bílá, zelená a fialová artyčoková poupata, která jsou jen krátce skladovatelná. Syrové artyčoky lze v sezóně koupit, ale v našich podmínkách připadají v úvahu spíše artyčoky nakládané, konzervované či mražené. Obsah vitaminů je pak nižší, ale obsah důležité léčivé látky se nemění.
Hlavní účinnou látkou je cynarin. Ten doslova omlazuje buňky, chrání játra a podněcuje vylévání žluči z jater do dvanácterníku, povzbuzuje trávení tuků a působí preventivně proti žlučovým kamenům. Uvolněné žlučové cesty také přispívají k dobré funkci lymfatického systému.
Čtěte také
Artyčoky jsou zároveň bohaté na vitamin C, kyselinu listovou, nerozpustnou vlákninu, hořčík, železo a draslík. Podle lidové medicíny artyčoky „čistí krev“ prostřednictvím detoxikace jater a žlučníku. Egypťané i Evropané je považovali za prostředek zvyšující sexuální výkonnost a pomáhající k početí. Užíval se i k regulaci periody a zmírňování žaludečních potíží.
Výtažek z artyčokových listů výrazně potlačuje projevy dráždivého tračníku a obtíží v horní části břicha. Zároveň snižuje hladinu cholesterolu.
Artyčok patří k nejlepším lékům na játra a žlučník, podporuje detoxikační činnost jater a vylučování škodlivin močí. Snižuje hladinu krevního cukru a je vhodným doplňkovým léčivem při diabetu.
Působí také výrazně protialergicky, což se dobře uplatňuje při léčbě různých ekzémů. Podporuje produkci trávicích enzymů ve slinivce a je doporučován při poruchách její funkce. Celkově zlepšuje trávení a látkovou výměnu.
Artyčokový předkrm
- 2 až 4 artyčoky
- 2 lžíce citronové šťávy
- sůl
- domácí majonéza: žloutek, hořčice, olej, ocet, sůl, pepř
Artyčoky omyjeme, odřízneme stonky, vložíme kolmo do hrnce s vařící osolenou vodou, přidáme citronovou šťávu. Vaříme asi 30 minut. Pak vyjmeme děrovanou naběračkou z vody a necháme okapat.
Podáváme s domácí majonézou. Připravíme ji utřením žloutku s hořčicí do husté omáčky. Po kapkách přidáváme olivový olej, až získáme požadované množství majonézy. Okořeníme trochou octa, osolíme a opepříme.
Omeleta s artyčokovými srdíčky
- 5 posekaných artyčokových srdíček
- ½ lžíce olivového oleje
- ¼ lžičky soli
- 5 vajec
- 6 bílků
- 1 lžíce másla
- 1,5 lžíce čerstvého sekaného tymiánu
Ve velké pánvi zahřejeme máslo na vyšší teplotu. Přidáme artyčoky a posypeme solí. Restujeme asi 10 minut a občas zamícháme.
Smícháme vejce a bílky v misce. Artyčoky promícháme s tymiánem.
Ve velké pánvi zahřejeme lžíci olivového oleje. Vlijeme vaječnou směs spolu s artyčoky. Pečeme 5 minut.
Jemně odkryjeme kraje a omeletu obrátíme, ještě jednu minutu opékáme.
Související
-
Cibulí proti infekcím. Když ji krájíme, dezinfikuje nám sliznice v nose i ústech
V době chřipkových epidemií se vyplatí častěji sáhnout po cibuli. Je přírodním antibiotikem. Pomůže nám ale i s vysokým tlakem. Její prospěšné účinky znali už ve starověku.
-
Vyléčí vše kromě smrti. To prý prohlásil prorok Mohamed o bylině zvané černucha
Nigella sativa, černucha, egyptský černý kmín. To je několik názvů pro jednoletou rostlinku, o které prý prorok Mohamed prohlásil, že vyléčí vše kromě smrti.
-
Jedlé kaštany prospívají tělu i duši. Můžete z nich připravit nádivku, polévku nebo koláč
Kdo by neznal a do kapes si na podzim nestrkal kaštany? Jejich hlazení bylo spojováno s magickými účinky a silou zbavovat člověka slabostí a všech možných neduhů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.