Artyčok patří k nejlepším lékům na játra a žlučník. Egypťané věřili, že pomáhá k početí

Za jednu z nejstarších léčivých bylin je považován artyčok. Oblíbili si jej již staří Řekové a Římané, v Čechách je znám od 16. až 17. století. Za „artyčokový pupek světa“ se označuje kalifornské město Castroville, kde je jediný zpracovatelský závod v USA.

Jedná se o mohutná květní poupata složená z velkých dužnatých listenů a dužnatého lůžka. Sklízejí se krátce před květem. Chuť mají lehce nahořklou, podobnou celeru.

Existují bílá, zelená a fialová artyčoková poupata, která jsou jen krátce skladovatelná. Syrové artyčoky lze v sezóně koupit, ale v našich podmínkách připadají v úvahu spíše artyčoky nakládané, konzervované či mražené. Obsah vitaminů je pak nižší, ale obsah důležité léčivé látky se nemění.

Hlavní účinnou látkou je cynarin. Ten doslova omlazuje buňky, chrání játra a podněcuje vylévání žluči z jater do dvanácterníku, povzbuzuje trávení tuků a působí preventivně proti žlučovým kamenům. Uvolněné žlučové cesty také přispívají k dobré funkci lymfatického systému.

Čtěte také

Artyčoky jsou zároveň bohaté na vitamin C, kyselinu listovou, nerozpustnou vlákninu, hořčík, železo a draslík. Podle lidové medicíny artyčoky „čistí krev“ prostřednictvím detoxikace jater a žlučníku. Egypťané i Evropané je považovali za prostředek zvyšující sexuální výkonnost a pomáhající k početí. Užíval se i k regulaci periody a zmírňování žaludečních potíží.

Výtažek z artyčokových listů výrazně potlačuje projevy dráždivého tračníku a obtíží v horní části břicha. Zároveň snižuje hladinu cholesterolu.

Artyčok patří k nejlepším lékům na játra a žlučník, podporuje detoxikační činnost jater a vylučování škodlivin močí. Snižuje hladinu krevního cukru a je vhodným doplňkovým léčivem při diabetu.

Působí také výrazně protialergicky, což se dobře uplatňuje při léčbě různých ekzémů. Podporuje produkci trávicích enzymů ve slinivce a je doporučován při poruchách její funkce. Celkově zlepšuje trávení a látkovou výměnu.

Artyčokový předkrm

Ingredience
  • 2 až 4 artyčoky
  • 2 lžíce citronové šťávy
  • sůl
  • domácí majonéza: žloutek, hořčice, olej, ocet, sůl, pepř

Artyčoky omyjeme, odřízneme stonky, vložíme kolmo do hrnce s vařící osolenou vodou, přidáme citronovou šťávu. Vaříme asi 30 minut. Pak vyjmeme děrovanou naběračkou z vody a necháme okapat.

Podáváme s domácí majonézou. Připravíme ji utřením žloutku s hořčicí do husté omáčky. Po kapkách přidáváme olivový olej, až získáme požadované množství majonézy. Okořeníme trochou octa, osolíme a opepříme.

Omeleta s artyčokovými srdíčky

Ingredience
  • 5 posekaných artyčokových srdíček
  • ½ lžíce olivového oleje
  • ¼ lžičky soli
  • 5 vajec
  • 6 bílků
  • 1 lžíce másla
  • 1,5 lžíce čerstvého sekaného tymiánu

Ve velké pánvi zahřejeme máslo na vyšší teplotu. Přidáme artyčoky a posypeme solí. Restujeme asi 10 minut a občas zamícháme.

Smícháme vejce a bílky v misce. Artyčoky promícháme s tymiánem.

Ve velké pánvi zahřejeme lžíci olivového oleje. Vlijeme vaječnou směs spolu s artyčoky. Pečeme 5 minut.

Jemně odkryjeme kraje a omeletu obrátíme, ještě jednu minutu opékáme.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.