Archeologové odhalili hrob jednoho z nejvýznamnějších šlechticů počátku 17. století

27. červen 2018 08:06

Při rutinní kontrole našel tým jihočeských geofyziků v kostele v Poběžovicích na Domažlicku hrobku jednoho z nejvýznamnějších a nejbohatších šlechticů z počátku 17. století Jana Jiřího ze Švamberka.

Sarkofág pod podlahou si prohlédli s pomocí kamery. Nález neporušené krypty s kovovou rakví přirovnávají k cínovému sarkofágu Rudolfa II. nebo Petra Voka.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích nechal prozkoumat regionální badatel Zdeněk Procházka, a to proto, aby se zjistilo, jestli pod ním nejsou dutiny, které by mohly být zaplavené vodou, a tak narušit statiku kostela.

Při té příležitosti geoinformatik Jiří Šindelář náhodou narazil na kryptu Jana Jiřího ze Švamberka. „Víme, že je tam několik rozpadlých rakví, a víme zcela bezpečně, že je tam jedna velká kovová rakev,“ uvedl.

Do krypty spustili archeologové kameru malým otvorem v podlaze před oltářem kostela. Ovládal ji technik Josef Vandělík. „Pod povrchem je asi metr dlouhé rameno, na konci je kamera, která se otáčí ve třech osách a zároveň se ještě dokáže otáčet vůči středu. Já se snažím získat záběry, aby vyhovovaly archeologům, aby si mohli přečíst nápisy, prohlédnout obraz a podobně,“ popsal.

Obraz z hrobky sledovali na monitoru i historici. „I když se předpokládalo, že rakev bude cínová, tak je tam malba na měděném plechu. To je zajímavé, do určité míry to respektuje to, co známe třeba z maleb Rudolfa II. Na měděném plechu se ten obraz zachová daleko lépe,“ okomentoval barevnou podobiznu na víku rakve archeolog Pavel Břicháček.

Čtěte také

„Jsem drobet zklamaný, že ta rakev byla otevřená. Předpokládali jsme, že tam třeba budou dost dobře zachované pozůstatky,“ povzdechl si amatérský archeolog Milan Trachta.

S pomocí záběrů, které se podařilo v kryptě natočit, teď Jiří šindelář vytvoří digitální model rakve Jana Jiřího ze Švamberka. „My jsme vůbec nečekali, že bude takhle nákladně a úžasně zdobená a hlavně že se takhle dochovala. Spousta prvků na rakvi je zdobená zlacením, a tak by člověk očekával, že když tam v roce 1620 vlezli vojáci, že to urvali, protože si mysleli, že je to cenné a že to zpeněží,“ dodal Jiří Šindelář.

Překvapením pro archeology i historiky byly například nožičky, které kovový sarkofág podpírají. Jedná se o reliéfy andělů s křídly, stejné jsou na kovovém sarkofágu císaře Rudolfa II.

Další zajímavostí, která se při průzkumu ukázala, bylo to, že v kovovém sarkofágu Jana Jiřího ze Švamberka je ukrytá ještě dřevěná rakev.

autor: hoch
Spustit audio

Související