Archeologové objevili na Kozím hrádku u Sezimova Ústí dvě stovky ručně kovaných hřebů

8. únor 2022 12:14

Už dva roky pracují na Kozím hrádku u Sezimova Ústí na Táborsku archeologové Husitského muzea. Gotická památka, na níž po svém vyhnání z Prahy pobýval a kázal Jan Hus, upadla po ničivém požáru ve 30. letech 15. století do zapomnění. O její znovuobjevení se před sto lety nejvíce zasloužil místní učitel a amatérský archeolog Josef Švehla. Poznání o historii Kozího hrádku teď rozšiřuje současný výzkum.

Archeologický výzkum na Kozím hrádku začal v roce 2020. „Povedlo se nám ověřit jednu věc, že ani Josefem Švehlou ani masivními zásahy ze 70. let 20. století nebyl hrad úplně poničen. Můžeme tedy ještě zachytit nějaké pro nás důležité informace, určit, které zdivo je starší a které mladší, a stanovit nějakou relativní chronologii,“ říká vedoucí archeologického oddělení Husitského muzea v Táboře František Janda.

Na místě se teď archeologům podařilo i učinit nález, který předchůdcům unikl. „Nalezli jsme tady více než 200 kusů hřebů. Z dnešního pohledu je to nic, ale z pohledu středověkého člověka už to byl určitý majetek, protože ručně kované hřeby a samozřejmě železo byly na počátku 15. století poměrně drahé, takže se někomu vyplatilo vlézt do ruin a vytahovat hřeby, které si nakonec nevyzvedl,“ popisuje František Janda.

Kozí hrádek vlastní město Sezimovo Ústí. „Pro nás jsou výzkumy Husitského muzea důležité i z toho důvodu, že jsme nechali zpracovat 3D model středověké podoby hrádku a stále tam visel velký otazník, jestli si nehrajeme se zdmi, které ve středověku mohly vypadat trochu jinak. Probíhající výzkum potvrzuje, že se až tak nemýlíme,“ komentuje starosta Martin Doležal.

Práce archeologů se teď nachází zhruba v polovině. Výzkum na Kozím hrádku má být dokončen v letošním roce.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio

Související