Andrej Tarkovskij: Muž, který spatřil anděla

Téměř všechny jste mohli vidět na plátně, tu v horší, jindy v lepší kopii. O to je dnes smutnější, že jen dva z jeho filmů lze ještě koupit na DVD. O to můžete být ale i šťastnější, protože donedávna naprosto vyprodané první vydání Tarkovského knihy Krása je symbolem pravdy je znovu na světě.

Pestré a fascinující čtení

Tentokrát nakladatel Miloš Fryš z nakladatelství Camera obscura vydal druhé doplněné a aktualizované vydání, ve kterém najdete rozhovory s Tarkovským, scénáře jeho děl, jeho přednášky, eseje a mnoho dalších textů z let 1954-1986, které jasně ukazují, jak velká osobnost se v drobném a nenápadném režisérovi skrývala. Seznámit se s jeho idejemi a postoji je pro pochopení Tarkovského díla (Ivanovo dětství, Andrej Rublev, Solaris, Zrcadlo, Stalker, Nostalgie, Oběť) nedocenitelné a zásadní.

Texty jsou přeložené nejen z ruštiny, ale i z italštiny, polštiny, angličtiny, francouzštiny a jedná se o pestré a fascinující čtení. V první části knihy najdete osm empatických rozhovorů, které s Tarkovským vedli nejen novináři z různých koutů světa, ale i samotní filmoví tvůrci, jako například Antonioniho scenárista Tonino Guerra.

Zde leží muž, který spatřil anděla

Tarkovského hrob na hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois|foto: DiBgd GNU Free Documentation License

Poslední rozhovor s Victorem Loupanem vedený již ve vynucené emigraci těsně před Tarkovského smrtí (zemřel na rakovinu plic těsně po dokončení filmu Oběť) je plný otázek a filozofických úvah o smyslu tvorby a života, o tvůrčí svobodě. Zásadní je v knize Tarkovského esej Zapečetěný čas, jedná se o velice čtivou zpověď umělce, který přemýšlí erudovaně nejen o práci svých kolegů, ale sleduje i svět výtvarného umění a literatury, hledá styčné body. Jeho přednášky o filmové režii bych doporučil všem těm, kteří se chtějí něčím podobným profesně zbývat, Tarkovskij je totiž v otázkách tvorby nekompromisní, odsuzuje ryze komerční a zideologizované projekty.

Na konci knihy až mrazí, a to ve chvíli, kdy píše o tom, že se ani živý, ani mrtvý nevrátí do Sovětského svazu, protože je Rus a ne Sovět, navíc mu tato socialistická země způsobila celou řadu utrpení, vlastní lidi jej zradili (např. režisér Sergej Bondarčuk na festivalu v Cannes, kdy intrikoval proti filmu Nostalgie). Na náhrobku tohoto velikána nedaleko Paříže můžete číst, že zde leží muž, který spatřil anděla. Krása je symbolem pravdy je výjimečná kniha.