Alexandrova rozhledna u Adamova má pestrou historii. Před zchátráním ji zachránili televizní diváci
O tom, že Alexandrova rozhledna nad jihomoravským Adamovem stojí na atraktivním místě, svědčí její dlouhá historie sahající až do 19. století. Dnes je nejen cílem výletníků, ale také důležitým prvkem v síti televizních převaděčů. Ve své době sloužila německému vojsku jako strategický strážní bod. Je možné se k ní dostat buď po méně náročné trase z Babic nad Svitavou, nebo s překonáním většího převýšení z Adamova.
Do 60. let 19. století stávala na místě současné Alexandrovy rozhledny původní vyhlídka. Adamovským okrašlovacím spolkem byl tehdy vybudován dřevěný pavilon, který nesl jméno Braidovo přístřeší, po brněnském hejtmanovi hraběti Braidovi. Po letech ale zchátral a byl nahrazen kamennou rozhlednou s dřevěným vyhlídkovým ochozem a plechovou střechou s korouhví. Věž byla vysoká 15 metrů a turistům se otevřela 4. září 1887. Jméno dostala po předsedovi brněnské sekce Rakouského turistického klubu Alexandru Suchankovi, který byl velkým propagátorem její výstavby.
Když skončila první světová válka, byly z rozhledny odstraněny všechny prvky, které byly německé, tedy okna, kliky i zábradlí pavlače. Během druhé světové války Němci zabrali stavbu jako strategickou pozorovatelnu. Pro tyto účely vybourali v jedné z jejích stěn průzor a odstranili měděnou střechu, která "měla dopomoci k vítězství německé armády". Podařilo se jim ale dosáhnout jen toho, že výška rozhledny se snížila na 9 metrů. Po válce věž zůstala ve zbídačeném stavu. Vnitřní kovové točité schodiště bylo vyosené, opřené o zeď a stavba zbavená střechy připomínala kamenné torzo.
Kdo měl televizi, musel na brigádu
S rostoucím turistickým ruchem se na konci 50. let 20. století začalo uvažovat o obnově rozhledny. Vznikly i stavební plány, ale kvůli nedostatku financí snahy po čase utichly. Po roce 1960, kdy se začal rozmáhat fenomén televizní zábavy, začali adamovští diváci hlasitě volat po kvalitnějším signálu. Adamov leží totiž hluboko v údolí meandrující řeky Svitavy, kam se televizní signál ze vzdálenějších vysílačů dostával jen velmi těžko. Sepsali proto petici požadující vybudování převaděče pro Adamov.
Měření nakonec ukázala, že nejvýhodnějším bodem k šíření signálu bude právě místo Alexandrovy rozhledny. Nicméně podmínkou tehdejších úřadů byl závazek majitelů televizorů, že se budou na stavbě převaděče brigádně podílet. Shromáždilo se 1 300 brigádnických závazků., záměr se ale potýkal s potížemi financování. Nakonec se všechny problémy podařilo místním překonat, a tak mohla být opravená rozhledna i s televizním převaděčem o výšce 9 metrů k datu 6. prosince 1965 konečně zkolaudována.
Poslední rekonstrukce přidala další patro
S dalšími roky začala ale Alexandrova rozhledna mizet v okolní vegetaci a opět chátrat. Ze severní strany ji stromy přerostly úplně, z té jižní časem porost bránil i výhledu na samotný Adamov. Zchátral i vyhlídkový ochoz, proto musela být rozhledna v roce 2007 kvůli jeho havarijnímu stavu uzavřena.
Díky řadě sponzorů a také dotaci z EU mohla být hned v následujícím roce zahájena oprava. Věž povyrostla na současných 17 metrů, aby se vyhlídka opět dostala nad okolní vegetaci. Získala nové schodiště, osvětlení a další prvky. 16. května 2009 byla slavnostně otevřena.
Od té doby je v provozu po celý rok a je přístupná v kteroukoli denní i noční dobu. Nahoře nechybí ani vrcholová kniha a meteostanice, kde jsou k dispozici data.
Na dohled Pálava i Alpy
Rozhledna nabízí výhled téměř do všech stran. Není totiž úplně na vrcholu kopce, proto je severní výhled lehce omezený. I tak ale nabízí opravdu nádhernou podívanou na scenérie meandrující řeky Svitavy a v jejím údolí se rozprostírající město Adamov. Jižním směrem jsou na dohled brněnské Hády s vysílačem, dále pak Pálavské vrchy a ti největší šťastlivci mají šanci při opravdu dobrém počasí vidět i vrcholky Alp. Na severozápad je pak možné zahlédnout třeba letovický zámek nebo okraj Vysočiny. Úchvatné a romantické bývají z Alexandrovy rozhledny také západy slunce.
Zdroje: Město Adamov, Adamov a okolí
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
