Alergie trápí čtvrtinu lidí. Dráždí nás nejen pyl, ale i jídlo, kosmetika nebo slunce

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na jakoukoli látku v okolí. Zatímco zdravý jedinec na ni nereaguje, citlivý ji vnímá jako alergen. Kýchá, smrká, má ucpaný nos, slzí, štípe ho v očích, trápí ho kopřivka, svědění, ale také třeba bolestem břicha nebo dušnosti.

U alergické rýmy chybí to, co je typické pro nachlazení, tedy kašel nebo teplota. „Tato rýma je sezónní, dlouhodobá, závislá na prostředí, ve kterém se pohybujeme, a nikdo ji od nás nechytí. Ověřit si podezření na alergii můžeme rychlým testem z lékárny, mnohem větší možnosti mají ovšem alergologové,“ vysvětluje lékárnice a tisková mluvčí České lékárenské komory Michaela Bažantová.

Alergií trpí asi čtvrtina české populace a nemocných mírně přibývá. Je to způsobeno mimo jiné dědičností. U dítěte, jehož oba rodiče jsou alergici, je pravděpodobnost vzniku alergie 60 procent.

Alergie nás může postihnout v jakémkoli věku. Podmínkou je, že jsme delší dobu vystaveni působení alergenu, který je pro nás buď nový, anebo je působení intenzivnější. Proto letos při návalu pylu a zároveň suchém počasí pocítili potíže i lidé, kteří nikdy alergií netrpěli.

Co se při alergii v organismu děje? „V reakci na chemické složení alergenu vyplaví tělo vlastní látku histamin a právě ta způsobí známé příznaky, jako jsou svědění, pálení, štípání a kopřivka,“ popisuje Michaela Bažantová.

Základním lékem jsou antihistaminika

Chceme-li tedy alergickou reakci ztlumit, musíme zamezit nadbytečné tvorbě histaminu. Základními léky na alergie jsou antihistaminika, ideálně ve formě tablet, aby působila uvnitř těla, kde histamin vzniká. Následují kortikosteroidy, které tlumí tvorbu prostaglandinu, další látky našemu tělu vlastní, která způsobuje otoky, zduřelé nosní sliznice, opuchlé štípance a podobně. V případě extrémní alergické reakce, kterou je anafylaktický šok, se používá adrenalin.

K anafylaktickému šoku může dojít, pokud alergickou reakci včas neztlumíme. „Nejčastěji jde o alergie z jídla. Šok zasahuje celé tělo, selhávají ledviny, játra a další životně důležité orgány, což může vést až k smrti. Je třeba okamžité pomoci, protože jde o záležitost několika minut. Obvykle se do svalu aplikuje autoinjektor s adrenalinem. Silný alergik by ho měl mít vždy u sebe a jeho okolí by mělo vědět, jak autoinjektor použít. A nemělo by se toho bát,“ říká Michaela Bažantová.

Už i bez lékařského předpisu

Jednou z metod, jak snížit alergickou reakci, je i specifická imunoterapie. Tu může provádět pouze lékař a spočívá v tom, že při ní vpraví maličké množství alergenu do podkoží, nebo pod jazyk. Imunoterapie se aplikuje po dobu měsíců až let. Alergická reakce je po ní mnohem nižší, pacient se cítí výrazně lépe a nepotřebuje tolik léků.

Čtěte také

Lupénku nepodceňujte. Z kůže se zánět může rozšířit do celého těla, připomíná lékař

Jako doplněk k léčbě lze využít volně prodejné gely, kapky či spreje. Také mnohé tabletky proti alergiím jsou už volně dostupné a alergik si je může koupit bez předpisu. Vybavit by se měl zvlášť před dovolenou, v tom případě se doporučuje vzít s sebou o něco větší množství léků, a to pro případ zdržení na cestě a podobně.

Antihistaminika v lékárničce se doporučují i lidem zdravým. Zvlášť při cestě do zahraničí se můžeme potkat s novými alergeny, které nás překvapí, jako s exotickým jídlem, hmyzem, medúzami a podobně.

Jedinou prevencí alergií je vyhýbat se prostředí a látkám, které nám nevyhovují. „Jsme-li alergičtí na květ bezu, který právě kvete, nebudeme teď chodit běhat ven, v autě budeme používat klimatizaci s pylovým filtrem a podobně. Chovejme se rozumně, dbejme o celkové zdraví, o svou stravu a o životní pohodu. Stres je jedním z faktorů, které organismus oslabují, a oslabený člověk je alergiím přístupnější,“ zavírá Michaela Bažantová.