Aktivisté chtějí odvolání ředitele šumavského parku Stráského

Demonstrací i jednáním u kulatého stolu dnes pokračují spory o kácení v Národním parku Šumava. Aktivisté předali ministrovi životního prostředí Tomáši Chalupovi petici za odvolání šéfa šumavského parku.

Ráno ekologové svolali demonstraci před ministerstvo životního prostředí. K dispozici mají fotografie neporušených partií lesa i těch, kde se kácí, a také záběry z policejního zásahu Na Ztraceném. Na místě bylo zhruba 40 lidí, kteří s Tomášem Chalupou debatovali a poté mu předali petici.

Večer se sejdou zástupci samospráv, ekologických organizací a vědci a budou jednat o hospodaření na Šumavě. Schůzka bude teprve prvním oficiálním jednáním k problematice kácení Na Ztraceném, tedy za účasti zástupců obou stran.

Nový zákon

Svolat jednání nařídil Stráskému právě ministr životního prostředí. Chce totiž řešit budoucnost Šumavy prostřednictvím nového zákona, bez zásahu by podle něj měla zůstat čtvrtina rozlohy parku. Vladimír Bejček z fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze to vítá:

"Zaplať pánbůh za to, kdyby k tomu došlo. Já jsem tedy názoru, aby to bylo větší, třeba 30 procent, ale to není úplně podstatné. V každém případě je potřeba postupně ta místa, která budou mimo tu první zónu bezzásahovou, postupně dávat do stavu, který odpovídá národnímu parku," říká.

Národní park by se prý mohl i zmenšit, aby bezzásahová zóna byla spojená a ne ostrůvkovitá, jak je to v současnosti. To se ale Bejčkovi nelíbí, problém s kůrovcem to prý neřeší:

"Můj názor je takový, že zmenšení národního parku není účelné, není odůvodněné, a co se týče zcelování těch prvních zón, to je samozřejmě velice důležitá záležitost, ale to je věc budoucnosti," myslí si Bejček a dodává: "Tím, že se park zmenší, neznamená, že bude efektivita ochrany přírody větší."

Sám navrhuje jiná řešení.

"V každém případě je potřeba patřičnou část skutečně nechat bezzásahovou. Bezzásahovost znamená skutečně nikterak nezasahovat. Druhá část je ta, že druhé zóny nejsou určeny k normálnímu zasahování, naopak druhé zóny mají přispět ke stabilitě i těch prvních bezzásahových zón," říká Bejček a dodává: "Tam je potřeba velice opatrně, místo od místa, tvořit rozhodnutí, a to tady nebylo učiněno."

Kácení je nesmyslné

Blokáda v parku trvala čtyři týdny až do skončení kácení v pátek. Dělníci prý porazili či oloupali kůru u pěti tisíc stromů. Podle Vladimíra Bejčka to bylo neúčelné.

"V každém případě si myslím, že obecně ten zásah v té lokalitě, o které se jedná, byl naprosto nesmyslný, protože byl proveden za linií, která je standardně stanovena pro ochranu kulturních smrčin, které se na Šumavě vyskytují, a je potřeba je postupně převádět na smíšené lesy."